Městská policie seniorům

Rady pro bezpečí seniorů

V kurzech sebeobrany učí instruktoři své žáky, že hlavním krokem sebeobrany je prevence. To znamená útoku předejít. Není jistě třeba vidět nebezpečí na každém kroku, je ale dobré uvědomit si, že především prevencí každý z nás ochrání nejlépe sám sebe. Prevencí rozumějme dodržování určitých zásad, díky nimž nedáme nikomu možnost a příležitost ohrozit nás na životě, na zdraví nebo nás připravit o majetek.

Městská policie Vám zde proto poskytne několik rad, jak se bezpečněji chovat na ulici, při nákupech, ve svém domově nebo v dopravních prostředcích. Pokud se jimi budete řídit, učiníte ten nejdůležitější krok při ochraně sebe sama. Přeji Vám, aby Vám rady Městské policie hl. m. Prahy přinesla nejen bezpečí, ale především klid a uspokojení, ať už žijete v Praze, nebo kdekoli jinde. Konečně pravidla bezpečného chování platí všude.

Váš
Rudolf Blažek
1. náměstek primátora hl. m. Prahy

Pro bezpečí doma

Pečlivě zamykejte vstupní dveře do domu, bytu, používejte bezpečnostní řetízek a panoramatické kukátko. Pokud na vás zvoní cizí člověk, nebojte se požádat ho o prokázání totožnosti. Není vaší povinností otevřít člověku, který se vydává za např. plynaře, pokud jste na jeho příchod nebyli předem upozorněni. Do bytu dovolte vstoupit pouze tomu, koho znáte, nedůvěřujte cizím lidem nabízejícím služby nebo zboží. Při vstupu do domu buďte pozorní, pokud máte dojem, že vás někdo sleduje, zpomalte nebo přejděte na druhý chodník. Pokud vás skutečně někdo sleduje, hledejte pomoc u jiných lidí. Udržujte dobré sousedské vztahy, jsou nejlepší ochranou proti vloupání do bytu. Nezmiňujte se před cizími lidmi o své finanční a majetkové situaci. Pokud jdete na poštu nebo do banky pro větší finanční hotovost, požádejte někoho blízkého o doprovod. Pokud na delší dobu opustíte domov, vytvořte dojem, že není prázdný, požádejte sousedy o vybírání schránky, úklid sněhu přede dveřmi domu a podobně.

Pro bezpečí na ulici

Nechoďte sami na odlehlá místa, vyhýbejte se v nočních hodinách parkům, podchodům, neosvětleným ulicím a místům. Nechoďte blízko průchodů a průjezdů, zvolte raději vzdálenější stranu chodníku. Neupozorňujte svým chováním na to, že u sebe máte peníze nebo cennosti. Pevně držte své tašky a kabelky. Tvařte se sebevědomě a jistě, zloděje odradí váš sebejistý, přímý pohled. Nezapomínejte na pravidla bezpečného přecházení přes ulici, ujděte raději o pár kroků více k přechodu pro chodce. Řidiči vozidla přijíždějícímu k přechodu pro chodce hleďte do očí a dejte jasně najevo, že chcete přecházet. Na přechodu pro chodce se zbytečně nezastavujte a nevracejte se. Důležité je připomenout si, že chodec nemá absolutní přednost, to platí zejména u tramvají.

Pro bezpečí v dopravních prostředcích.

V dopravních prostředcích si sedejte, pokud je to možné, co nejblíže řidiči, hledejte místo v blízkosti dalších cestujících a pokud je to možné blíže ke dveřím, v případě nouze jste nejblíže ústupové cestě. Obtěžuje-li vás někdo, nebojte se to nahlásit průvodčímu, řidiči, strážníkovi nebo policistovi.

Rady proti kapsářům

Kapsáři většinou útočí tam, kde je větší a těsná koncentrace osob. Při nastupování do prostředků hromadné dopravy, na eskalátorech a v tlačenicích v obchodních domech. Všem těmto situacím se pokud možno vyhněte. Žádná sleva nestojí za ukradenou peněženku. Při nakupování mějte kabelku nebo tašku neustále u sebe, nikdy ji neodkládejte do nákupního vozíku, zlodějům stačí zlomek sekundy. Peněženku nebo tašku s penězi noste při těle, nikdy ne v batohu na zádech kam nevidíte. Jste-li majitelem platební karty, nikdy nemějte PIN uložený u karty, vždy jej mějte odděleně.

Když už se něco stane

Rozhodně se nesnažte o peněženku, tašku nebo jinou cennost bojovat. Obětujte raději majetek, než byste riskovali zdraví nebo život.

Po okradení či útoku se v první řadě snažte zachovat klid. Volejte ihned policii nebo městskou policii a poskytněte jim tyto informace: vaše jméno a telefonní číslo, místo, kde se nacházíte, a popište událost. Pokuste se zapamatovat si co nejvíce důležitých údajů o pachateli, např. věk, výšku, účes, barvu vlasů, zvláštnosti nebo neobvyklosti na oděvu, způsob chůze, řeči.

Dobře si zapamatujte čísla tísňových linek:

150 – hasiči

155 – záchranná služba

156 – městská policie

158 – Policie ČR

112 – evropské číslo tísňového volání