Vraclav: místo vraždy i zázračného uzdravení - zaslal pan Karel Kýr

Pět kilometrů severozápadně od Vysokého Mýta leží obec Vraclav. První zmínka o ní je v Kosmově kronice na počátku 12. století v souvislosti s existujícím hradištěm. Obec stávala na tehdejší významné a dálkové trase, zvané Trstěnická stezka. Podle Kosmy se zde zastavil kníže Svatopluk, kde zde vydal příkaz k zavraždění jednoho z Vršovců, Mutiny. A Mutina byl na zdejším hradišti roku 1108 také zavražděn. Od hradiště vede cesta do údolí, kde se nachází památkový barokní areál ze 17. století. Je připomínkou doby, kdy se Vraclav opět stala důležitám místem a vzrostl její kulturní a ekonomický význam. V té době byl totiž pod svahem hradiště objeven silný léčivý pramen. O léčivosti tohoto pramene se mohou návštěvníci přesvědčit dodnes. První známé uzdravení se stalo roku 1664. Vysokomýtský nožíř Jan Načasaný, zvaný Bernard, měl velké bolesti v obou rukou. Ve snu byl vyzván, aby se vydal ke studánce sv. Mikuláše a tam si omýval ruce vodou. Učinil tak, skutečně se uzdravil a mohl zase vykonávat své řemeslo. Ve stejném roce uzdravila voda ze studánky chromého vraclavského faráře Mikuláše. Ten z vděčnosti za své uzdravení dal u studánky postavit malou kamennou kapli zasvěcenou jeho osobnímu patronu sv. Mikuláši. Roku 1666 ji nechal přestavět a rozšířit vysokomýtský děkan Samuel Hataš. Ale brzy ani tato stavba nepostačovala, děkan Václav Rak z Vysokého Mýta se pustil do rozsáhlé přestavby kaple. Přestavba začala v roce 1685 a roku 1688 kapli slavnostně vysvětil staroboleslavský probošt Jan Allxius Čapek. V roce 1724 byl nad původní kaplí položen základní kámen pro stavbu barokního kostela sv. Mikuláše podle návrhu pražského architekta Carla Antonia Canevalleho. Stavba, kterou vedl chrudimský stavitel Jiří Quadroni, byla dokončena roku 1730 a vysvěcena 21. května téhož roku vysokomýtským děkanem Františkem Scherzerem z Kleinmühleru. Studánka s léčivou vodou se nachází v jednoduše sklenuté kapli pod chrámovou předsíní. Mimo kostela je součástí barokního areálů také budova lázní a poustevna. V roce 1696 zřídilo Vysoké Mýto u sv. Mikuláše krčmu, kterou pronajímalo. Roku 1709 byl postaven u lázní hostinský dům. Pro pohodlní návštěvníků. Roku 1719 byla vystavěna hospoda s maštalí. Na konci 17. století a v první polovině 18. století byly lázně natolik známé, že hosté přijížděli z Prahy, Brna a jiných vzdálenějších míst. Vděční pacienti věnovali do kaple obrazy, sošky, četné votivní dary ze stříbra v podobě uzdravených údů se jmény a datem uzdravení. Tyto dary byly z kaple odstraněny za císaře Josefa II. V roce 1692 byla ve stráni nad kaplí vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou -zvonicí a bicími hodinami, zvaná také fráterka nebo flátelka. Jejím prvním obyvatelem byl člen řádu sv. Františka Jiří Rambousek, který se narodil v Litomyšli. Dlužno připomenout, že poustevník si u sv. Mikuláše vedl knihu, do které zapisoval uzdravené lidi. Mimo to měl na skladě léčivé rostliny, pilulky z české lékárny v Hradci Králové a další potřebné věci pro lázeňské hosty. Karel Kýr