Jak převést nahrávky ze starých gramodesek na CD (1)
Mnohý z nás má doma hromadu starých gramofonových desek a možná přemýšlí o tom, že by si opět rád poslechl své kdysi oblíbené nahrávky, jenže zařízení, na kterém desky přehrával, už dávno odešlo do věčných lovišť. Co bychom tedy ke znovuvzkříšení našich hudebních vzpomínek potřebovali? Ne mnoho. Fungující gramofonové šasi – bez zesilovače, stačí, když z přenosky povedou dva dráty – a program pro úpravu hudby, těch je na i-netu na výběr dost velký počet, jsou tam i programy ke stažení zdarma, takže tady nebudeme mít žádný problém. Hlavním problémem bude pro nás vhodný gramofon a jeho připojení k PC. Pro naši amatérskou potřebu je nejlepší gramo to, co máme, pokud je stále funkční. Pokud teprve budeme nějaké shánět, pak musíme vzít v úvahu, jaké gramodesky budeme přetáčet, jestli ty opravdu staré, šelakové, vyžadující 78 otáček za minutu, nebo jen novější vinylové 45 a 33 otáčkové. Ze starších gramofonů se výborně hodí třírychlostní šasi HC3 s dynamickou přenoskou PS 17 (obrázek 1), která je po létech stále ještě většinou v dobré kondici. Horší to bude u pozdějších typů řady HC4. (obrázek 2), tady se mohou vyskytnout problémy s krystalovou přenoskou, která už nemusí být po dlouhé době funkční. Největším problémem u starých gramofonových šasi představují náhradní safírové hroty, nové se do nich nikde nekoupí. Pro šelakové desky 78 otáčkové lze samozřejmě použít i mnohem starší jednorychlostní gramofony s přenoskou na ocelové jehly, dříve je ale třeba přenosku podrobit revizi a případné ztvrdlé pryžové elementy nahradit novými. Tyhle přenosky bývaly poctivá kovářská práce a jejich opravu zvládne snadno i neodborník. Pokud už žádný takový gramofon doma nemáme, je možné i dnes zakoupit přístroj nový, na trhu je jich nepřeberné množství. Pro naši potřebu naprosto vyhoví přístroj v ceně do 2000Kč, měl by mít 78, 45 a 33 otáček a externí výstup. Některé z nabízených přístrojů nabízejí spojení s PC přes USB s tím, že nahrávku převádí přímo do formátu MP3, ovšem tady bych váhal. Se žádným takovým přístrojem jsem se zatím nemohl seznámit, takže nevím, jak takový přepis skladby vypadá, je-li v programu použito nějakých filtrů, tónových korekcí nebo nikoli. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud má nahrávka k něčemu vypadat, musí se upravovat vždycky a každá jinak. Pokud jde o formát MP3, pak pro každého, kdo poslouchá současný pop je naprosto vyhovující, tam je to „při současném způsobu hudby“ jedno, ovšem při přepisu kvalitní nahrávky symfonického orchestru z dobře nahraného LP doporučuji pracovat raději v klasickém formátu wav. MP3 je vlastně vykradený wav a vznikl na základě poznatku, že lidské ucho všechny tóny spojitého zvukového spektra neslyší, a tak byly tyto „neslyšitelné“ zvuky z formátu wav vypuštěny. Tím se původní hudební záznam zmenšil asi na desetinu původní kapacity. I kdyby byla řada zvuků (tónů) pro lidské ucho neslyšitelná jak se uvádí, netroufám si tvrdit, že jejich vypuštění ze záznamu neovlivní celkový dojem kvalitní nahrávky hudebního díla.















































Komentáře
Nahrávky
Jaroslave zajímalo by mě jestli ten starší typ chramofonu má
nějaký výstup na připojení k pc.Píšeš že z přenosky stačí aby vedly dva dráty kam s nima? Já vím že pro tebe je tohle hračka ,ale já nejsem zrovna přez tuto techniku chápavá i když jsi to napsal dost srozumitelně.Článeček je moc zajímavý a závidím každému kdo má takový talent že dokáže ze staré desky vytvořit a vykouzlit cd tak kvalitně nahrané,že každý kdo stařičké písničky u nás doma slyšel žasl nad kvalitou. Těším se na pokračování.
antlovaruzena
Dráty
Co s těma drátama bude příště, a po lopatě.
Napadla mně nějaká redukce,
Napadla mně nějaká redukce, ale nechám se překvapit příště.R
gramodesky
Tak tomu nerozumím vůbec a ani nechci ,ale obdivuji každého kdo něco takového umí a uchová krásu starých nahrávek na nových nosičích. Dnes ráno byl v televizi pořad Barvy života a v něm medailon sběratele gramofonů a gramodesek, bohužel si nepamatuji jméno , ale bylo to velmi zajímavé , měl tam desku z roku 1890, desky nahrané jen na jedné straně, uplně první gramofon a další skvosty, ten pořad opakují v pondělí ráno.
Vladimíra
gramodesky
To mohl být Gabriel Gössel, náš největší znalec zvukových archivů, taky s ním dost často ty staré věci kozultuji, zná o každé desce úplně všecko, datum nahrávky, kdo u toho byl z účinkujících (i když se na něj právě v nahrávce "nedostalo", atd., atd.), je autorem známých "Fonogramů Gabriela Gössela", které šly před časem v pražském rozhlase, prý něco obdobného připravuje s brněnským rozhlasem.
Staré desky
Jardo, to je moc zajímavé. Já se sice s technikou nějak míjím, ale jsem zvědavá na další pokračování.
Hezký večer.
Linda
Ach, ta technika
Já i manžel jsme také bývalí milovníci a sběratelé starých LP desek.Máme jich moc hodně. Já mám velmi ráda dalmatinské písně. Ráda bych vše převedla na CD, jenže to bohužel neumím. Nemám se ani na koho obrátit. Věčná škoda, že?
Ať brzy najdeme NĚJAKÉHO CHYTROUŠKA, CO BY ÚKOL ZVLÁDL.
babča Zdenča
Technika
Dobře, já to sem dám ještě jednou od začátku celé v pdf, snad to 60ka vezme, pak si to stačí přečíst (možná jednou vidět) a zvládnete to doma, je to trochu náročné na čas, ne snad ty úpravy, ale všechno co chceš převést musíš jednou přehrát, jinak to z desky do PC nedostaneš, to je největší zloděj času, když počítáš, že jedno LP hraje 40 minut i víc, 10 LP skoro 7 hodin ... a to je hodně malá hromádka
Jaroslav zapoměl poznamenat
Jaroslav zapoměl poznamenat jednu dost podstatnou věc: gramodesky na 78 ot./min vyžadují pro přehrávání jinak broušený hrot, protože mají hrubší drážku než desky vynilové. I takové přenosky se dají dnes koupit (např. Shure M78S, cca 2000,-Kč).
Co se týká gramofonů s USB výstupem, není v tom žádný problém. Funguje to stejně, jako spojení přenosky se zvukovou kartou počítače, pouze s rozdílem, že do počítače jde zvuk již digitalizovaný
Gramodesky
Ještě jsem zapoměl, gramofony v cenách do 2000,- Kč nejsou gramofony, ale stroje na ničení gramodesek. Jednak mají velmi těžkou přenosku, a plastový talíř (talíř dělá motoru gramofonu setrvačník. Už jste někdy viděli plastový setrvačník? Já ještě ne.) a díky tomu je takový "gramofon" schopen přehrát jednu stranu gramodesky a potom začnou kolísat otáčky.
Naproti tomu se dnes dají koupit opravdu pro domácí použití luxusní gramofony v cenách od 5000,- Kč do 10000,- Kč (už jsem viděl i gramofon za 2.800.000,-Kč)
Re Honza L.
Honzo, nic jsem nezapomněl, předesílám, že tyto články byly určeny jako informace pro seniory o tom, že existuje možnost si hudbu ze starých desek přetočit doma s pomocí techniky, která je k dispozici. Nevím který senior, pokud by si chtěl přetočit svých pár desek, dá skoro celý důchod za gramofon jen proto, aby si na něm své desky jednou přehrál do PC. Ten, kdo tyhle věci dělá denně takřka profesionálně, takovéhle články číst nepotřebuje, samozřejmě mu v nich bude ledaco chybět. Pokud jde o gramo s USB, zapomněl jsi popsat, jak takový digitalizovaný snímek vypadá, já jsem zatím neměl možnost si žádný takový poslechnout a zajímalo by mě, jestli snímek takto převedený do mp3 vypadá po technické stránce stejně jako před digitalizací, t.j. se všemi poruchami, šumem a pod.
Naprosto nesdílím Tvůj názor na gramofony pod 2000. Nevím, jak jsi na tohle přišel? Možná se Ti dostal do ruky nějaký zmetkový kus. Nevím, jak je u kterého výrobce řešena regulace otáček, nejjednodušší je elektronická a pokud výrobce správně dimenzuje součástky (včetně motoru), není absolutně žádný důvod k tomu, aby se gramo chovalo tak, jak píšeš. Stejně tak i s "ničením" desek. Gramofon třídy HiFi má tlak na přenosku cca 1,5 - 2,5 gramu. Přenoska PS 17 z roku 1956 (se dvěma hroty) má tlak na hrot kolem 13 gramů, s touto přenoskou se přehrávaly první generace vinylek. Tlak na hrot u levného gramofonu Elta je 6,5 gramu. Co je na tom prosím Tě těžkého? (Dokonce "velmi".) Pro "šelaky" už je to v prvních otáčkách málo, zato vinylky o kterých je řeč hrají docela dobře na rozdíl od grama HiFi, ze kterého se vůbec nedají poslouchat.(Dokonce ani LP jedno přehrání na levnějším přístroji nevadí, ale tady bych raději neriskoval - ne kvůli váze přenosky, spíš kvůli úhlu broušení hrotu - i když kolikrát ty LP vypadají všelijak.)
Ještě trochu techniky
Nejsem specialista na gramofony a tak mě poznámky Honzy L. přinutily se nad celým problémem zamyslet a provést některá měření. Na doplnění a pro informaci a porovnání jsem se odhodlal zvážit i další přenosky. Například na hrot přenosky gramofonu Tesla H46 s krystalovou přenoskou VK 641 působí tlak 8 gramů, na tomto přístroji se už běžně přehrávala "elpíčka" - pro zajímavost, přenoska tohoto čtyřrychlostního šasi měla jen jediný hrot pro všechny druhy gramodesek. Zajímaly mě také tlaky na hrot ocelové jehly u starších přenosek určených pouze pro šelakové desky. U šasi Supraphon H 03, které se vyrábělo v letech 1949 až 1950 (a které ještě občas používám pro snímání záznamu do PC u velmi obehraných šelakových desek), je tlak na hrot 73gramů a u švýcarské elektromagnetické přenosky Paillard, které se k nám hodně dovážely a sloužily za vzor i našim konstruktérům, je to neuvěřitelných 18,4dkg(!!!), viděno dnešníma očima by jeden soudil, že se za jedno přehrání jehla proryje na druhou stranu desky nebo vyryje do talíře kopii, leč nic takového se nestalo, "šelaky" vydržely až do dnešních dnů a dokonce mnohé z nich hrají po létech ještě docela dobře.
Když už jsem byl v téhle práci, vytáhl jsem ještě mikroskop, abych se podíval, jak je to s hroty přenosek, jak jsou broušeny. Něco jsem kdysi o tom četl a nějaké hodnoty si pamatuji, ale už bych si je netroufl uvádět jako fakta. Pokud máte vedle sebe hrot pro přehrávání "šelaků" a hrot označovaný jako "mikro", rozdíl v úhlu kuželového hrotu je okem patrný, (laik si rozdílu všimne až po upozornění) bohužel, nemám po ruce možnost tohle měřit, mohu jen posoudit. Mám v šuplíku pár starých hlaviček a už od typu VK 311 (možná dříve) už používal výrobce pro všechny typy gramodesek pouze jediný hrot, pokud mohu posoudit, tak vrcholový úhel kužele hrotu je někde mezi "standard" a "mikro". Hodně podobně, ne-li stejně, je na tom hrot přenosky SANYO ST 05 používaný dnes dosti často v levnějších gramofonech.
Otázkou kolísání otáček bych se z pohledu neodborníka tolik nezabýval. Kolísání otáček nebo rychlosti posuvu pásku mají všechny záznamové a přehrávací přístroje používající mechanický pohon. Kolísání rychlosti takového zařízení je od určité hodnoty pro posluchače velice nepříjemné, ale pokud nic proti poslechu nenamítají "cvičené uši muzikanta", považujme parametry tohoto zařízení za přijatelné.
A nakonec ještě něco o levnějších gramofonech. Měl jsem na mysli použít tenhle přístroj ke stahování nahrávek ze starých desek do PC, nic víc. Staženou nahrávku můžete v PC pomocí programu upravit podle svého sluchu, k poslechu hudby bych levné gramo nikomu nedoporučil, poslech hudby z umělohmotné krabice je opravdu hrozný.
Re: Ještě trochu techniky
Trochu jsem se odmlčel, za což se omlouvám.
Nicméně kolísáním otáček jsem nemyslel jmenovité hodnoty daných gramofonů, ale hodnoty několika násobně vyšší (tak, že i laik slyší jak gramofon hraje "falešně").
Co se týče 6,5gramů těžkých přenosek mohu doporučit jediné. Kupte si novou LP (600,- Kč a více) a začněte ji přehrávat takovouto přenoskou. Již pouhým okem jsou patrné změny, které přenoska udělá svým tlakem.
Ohledně přehrávání "šelaků" napíši jediné: běžně je přehrávám při zatížení 1,5 až 3,5g a naprosto bez problémů (když je deska moc zvlněná a přenoska vyskakuje z drážky, dám desku mezi dvě skla, dám do elektrické trouby u sporáku a při teplotě mezi 60 až 80 st. celsia vyrovnám a nechám vychladnout).
Co napsat ke kódování USB gramofonem? Tyto gramofony vytvářejí klasické wav stopy (nejčastěji 44100Hz nebo 48000Hz, 16bit, stereo - kvalita disku CD).
Uznávám, že jsem to s těmi dražšími gramofony přehnal, za což se omlouvám.
Kdo by se chtěl touto problematikou zabývat hlouběji, doporučuji knihu Gramofonová deska od Adolfa Lochmana (Práce, 1955), nejlépe vypůjčit v knihovně (v antikvariátech je to s ní asi jako s metrákem zlata na smetišti).
Ahoj Honzo,
máš samozřejmě pravdu, já už jsem starej dědek a asi jsme každý z jiné doby. Nové LP kupovat nebudu, nejsem sběratel a ten, kdo si ho koupí, by ho na takový klumpr zcela určitě nedal, protože má doma jistě odpovídající přehrávací zařízení. V článku šlo především o záchranu starších (spíš starých) nahrávek, které si lidé oblíbili a které jim třeba něco připomínají z desek, které už mají své za sebou. Pokud jak píšeš přehráváš šelaky s lehkou přenoskou, pak máš asi dobře nastavený antiskating, věř starému dědkovi, že obvodová rychlost a s ní spojená odstředivá síla při 78 otáčkách je jinak pro až takhle lehké raménko opravdu velká a musí to být slyšet. Staré šelaky taky někdy rovnám - v sušce při 55 - 60° mezi dvěma skly, nejméně 3 hodiny do úplného prohřátí materiálu, pak zatížím a nechám zchladnout. Je to bez rizika.
Měj se fajn a hodně úspěchů.
J.F.
KAZETY
Já mám asi stovku magnetofonových kazet. Některé bych moc ráda přenesla na CD, je taky možné? Marie
"Správně vidíme jen srdcem.Co je důležité,je očím neviditelné"
ANTOINE DE SAINT EXUPÉRY
Kazety
Samozřejmě to jde, jestli máš kazeťák, tak stačí jen šňůra od kazeťáku do zvukovky. (A pak taky nějaký program pro úpravu zvuku.)
Přepis magnetofonových kazet na CD
Dobrý den, přepis kazet na CD Vám rád udělám. Jsem v Hodoníně na jižní Moravě, pokud nejste z okolí, můžete je zaslat poštou. Je to běžná praxe, dělám to tak řadu let. Přepis je velmi kvalitní. Pokud máte zájem, jistě se domluvíme.
Hezký den,
Jaromír
Paillard
Dobrý den, mám doma velmi zachovalý vnitřek starého gramofonu Paillard. Možná je zde někdo,kdo sbírá staré gramofony.
Zdravím nadšence. Můj e-mail: 5.4321@seznam.cz
staré desky přehrát na CD
Jsem sběratelka operet a velmi ráda je poslouchám. Při stěhování se mi nějakým nedopatřením ztratily mé nejoblíbenější. Mohla bych si je půjčit, ale potřebovala bych je přehrát na CD. V Korunní ulici byl krám kde toto prováděli - je zavřený a nevím zda se někam přestěhoval, nebo je někde jinde možnost přehrání. Děkuji Jitka