WEB ADMINISTRÁTOR ŠEDESÁTKY.CZ SE PŘEDSTAVUJE

Dobrý večer,
právě jsem se s Vámi seznámila.
Dle Vašich textů lze usoudit,že jste všichni přemýšleli o tom,jakým způsobem se nám - starším lidem - představit.
Vysoce oceňuji výběr slov,jakých jste použili i to,že jste nás seznámili i s Vašim soukromím.
Nyní si připadám ještě více jako DOMA mezi svými,na které se mohu vždy obrátit a kteří vždy poradí a pomohou překonat problém....Můj stud a strach z neznámého jste mi již překonat pomohli....
Zasloužíte si obdiv,úctu a velké PODĚKOVÁNÍ za prima nápad - bez Vás bychom neměli "60" - a hlavně tisíceré díky za všechno,co pro nás děláte!
Vážím si Vaší prospěšné práce .
Ema Novotná,Ostrava

Tak jsem zase zaspala. Všichni už vám přáli a poděkovali a já to našla teprve dnes. Ale neva, připojuji se k poděkování za váši péči o nás, kterým všechno jde občas už trochu pomaleji. Moje babička si nemohla zvyknout na "rychlá" auta na ulicích, my si zase zvykáme v pokročilém věku na jinou techniku, totiž počítače. A vy s námi máte velkou trpělivost. Jen na nás časem nezanevřete, ať z nás nejsou sirotečkové. Přeji vám i nám, ať nám "Šedesátka" hodně dlouho vydrží mladá a aktivní.

Všechna chvála byla již řečena, ale chvály není nikdy dost a člověk ji potřebuje k vědomí, že to co dělá, dělá dobře a kdyby jenom jeden člověk byl kvůli vám šťastný, tak to stálo za to a vy jste udělali šťastnými víc lidiček než si možná myslíte.
Já Vás neznám dlouho, dověděla jsem se o Vás náhodou a už tady mám zpřízněné dušičky / Emu, Hanu../
A taky jsem se už pokusila něco napsat
Tak Vám přeju hodně síly, lásky a optimismu
Máme Vás rádi a rádi za Vámi chodíme
Vlaďka Slavíková

ahoj všem , Jsem tu nová a tak se sluší něco o sobě napsat.Je toho moc , tak aspon to nejdůležitější.žiji v Liberci už od narození , to jest 63 roků.Mám tři dospělé děti a čtyři vnoučata.Můj život je život na houpačce, jednou se dotknu dna , jednou se dotýkám nebeských výšin.Miluji velmi přírodu , proto jsem žila několik let na chalupě pouze se psem . Dnes se musím spokojit s malou chatičkou a zahrádkou. ráda jezdím svým malým autem , po výletech, na houby a ke svým přátelům , které mám moc ráda a vážím si toho že je přáteli mohu nazývat.V životě jsem se osm krát stěhovala a měla pouhé tři zaměstnání . I když jsem již v důchodu , mám své malé podnikání.Ničeho se nebojím , jsem veselá, upřimná a obětavá.Nekouřím a nelžu. Pokud mohu pomohu, jsem bez partnera , ale nějak mi to netrápí, člověk nemůže mít v životě všechno. Můj život není fádní a obyčejný, lítám na zimní období za velkou louži, kde mám svou jednu dceru s rodinou.Prožívám tam nádherné chvíle, ale vždy se těším domů , do svého kouzelného bytečku , na své další děti, na nejml. vnoučka a na své přátelé.Velmi ráda čtu , píšu povídky a tančím , vždy když mám smutek na dušičce , tak si pustím muziku ze sedmdesátých let a tančím si sama po bytě.Tak přátelé , to jen tak na úvítanou , přeji hezký podzim a dobrou náladu. Korina.

Příležitostně se vracím k představení se redakce šedesátky, abych si připomenula jména lidí, kteří pro nás hodně dělají a přitom je zase až tak moc neznáme. Díky všem za tuto práci pro nás, ale dnes mne zaujala slova paní redaktorky Petry Michvocíkové (nebo nyní Hánové?), která zní: "Nemám ráda dělení lidí na staré a mladé, vnímám slušné a ty ostatní...". Tak za tato slova si zasloužíte paní redaktorko veliký dík. Pro mne jsou to velmi důležitá slova, protože tak nějak cítím, že neustálé označování starších lidí za důchodce, seniory atp. je právě to, co je odděluje určitým způsobem na okraj (nechci říci zrovna společnosti). Vím sice, že to asi jinak nejde, ale přece jenom... Potom může vzniknout klip typu - přesvědč bábu přesvědč dědu -. Takže já Vám d ě k u j i . Tak nějak dělím lidi i já. S pozdravem Marta D.