(reklama)
(reklama)
Kdo je online
Momentálně je online 0 uživatelé a 1 host.
Dnes má svátek
Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví.
Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.
Nejen staré stromy
Zdravím. Blíží se doba kácení.Každý rok se jí děsím. Ze všech stran se ozývají pily, sekery a lidské hlasy. Tu padne stará lípa, která si každoročně dovolila dělat nepořádek s listím - jako důvod k pokácení se uvádí např. že má dutý kmen a tedy ohrožuje okolí pádem, tu se podřízne statná olše nebo topol při tzv. "průklestu" potoka (na vlastní oči jsem viděla 10 takových poražených mohutných stromů,ale proschlé vrby zůstaly stát).O kácení nádherné české speciality - alejí - se ani již nechci zmiňovat. Na jaře jsem viděla v zahradě jednoho bohatšího člověka uříznutou korunu košatého stromu, který stínil balkon. Ano, chudinka strom sice znova obrostl, ale ten vzhled! Spodní větve pravidelně rozložené a mladinké výhonky nahoře jako vyčesané do "kohouta". Teda lidi, už jsem toho viděla za svůj dlouhý život dost, ale tohle mně docela vyděsilo. Co si to vůbec k té přírodě dovolujeme? Kde jsou zákony, kam zmizeli moudří lidé? Asi se objeví, až se všichni začneme dusit a vyhledávat kyslíkové přístroje. Co ptáci a živočichové, kterým nekulturním kácením bereme životní prostor, myslíme vůbec na ně? Ne, sobecky myslíme jen na sebe. A oni nám to nakonec všichni pěkně spočítají. Myslím, že už začali. Kdysi měl krásný pořad o stromech v televizi Pan herec Luděk Munzar.Jeho slovy skončím: potkám-li starý strom, smeknu.A položím otázku - proč naši prapředkové měli v úctě stromy jako bohy?Proč asi? Eva
- Klíčová slova:
Děkujeme
|
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.
|
|
       |
       |
       Doporučujeme: |
Partneři:
|
Komentáře
Stromy
Stromy si pamatují víc,než lidé kolem nich.Většinou tam žijí déle.Ano,než přijde někdo,kdo si najde důvod k jejich pokácení.Máme na zahradě pár takových stromů.Plodily,tak jsme byli rádi.Pod jednou jabloní stávala lavička,na které jsme vždy ve stínu koruny jabloně odpočívali.Asi před š4lety se to stalo.Po úraze jsem chodila několik let s berlemi.Nemohla jsem namáhat nohu,protože mě po nějaké chvilce odmítala "nosit".Seděla jsem tedy na lavičce pod jabloní obsypané jablky a dívala se na ostatní přítomné,jak pracují.Najednou hrozná rána a obrovská větev jabloně padla k zemi.Jaksi instinktivně jsem hlavou a ramenem uhla trochu vpravo,abych se koukla,co se děje.A to už mě "hladily"poslední jabloňové listy.Otočit se tenkrát na druhou stranu,tak už tu dnes nejsem.Byla to tak silná rána,že přiběhli i lidé ze sousedních zahrad,kouknout,co se stalo.Leknutí bych nikomu nepřála.Jen jsem byla ráda-a všichni kolem taky,že to skončilo jen zlomenou větví.Strom který vypadal velice zdravě jsme museli pokácet.Pak jsme teprve uviděli,proč se to vše stalo.Kmen uvnitř byl prožraný-děravý.A byla jen otázka času,kdy by se zlomily i další větve.Takže dnes ,když vidím kácet stromy,bolí to, ale říkám si že snad každé zlo je k něčemu dobré.
Stromy 5.10.2009 20:50 Hana
I takovým životu nebezpečným způsobem lze poznat jak silná a mocná je příroda!
Ema
ring
Napadlo mně paní Hano, že se někdo ozve s podobným poznatkem jaký máte Vy. Ano, stává se to, viz tu hrůzu, kdy se vyvrátil strom a vzal život dvěma chlapcům. Nevím, co na to odpovědět, snad více a lépe odborně stromy prohlížet, dbát na jejich "údržbu" (kde např. vidíte, že v suchém létě ve městech prolévají kořeny stromům?), na každém úřadě sedí člověk, který má takové a podobné věci na starosti, ale stále se nic neděje. Já si pamatuji, že dříve popojížděla cisterna s vodou a stromy a keře se zalévaly. Dnes? Asi chybí peníze, jak by řekli. Je to zaklínadlo.No a pak za všechno můžou stromy, občas se zabetonovanými kořeny. Ve Vašem případě je to asi něco jiného, ale kdo odhadne, co strom způsobí. Znám případ jedné dívky, která po stromě lezla a po pádu zůstala ochrnutá, dodnes sedí na vozíku. Je to snad osud. Já se ale děsím toho, že v naší přírodě už nenajdeme žádný zdravý strom. Zkuste se podívat do jejich korun - kaštany mají klíněnku jírovcovou, lípy a javory jsou napadené nějakou houbou nebo plísní, listy ořechů černají, břízy reznou, a tak je to skoro u všech. A dendrologové nebijí na poplach, jako by se nic nedělo. Ze svého mládí si na takové nemoci stromů nepamatuji. Dnes lidé chodí se skloněnou hlavou a do korun stromů se ani nepodívají. Ale až odejdou stromy, pak odejdou živočichové a nakonec lidi. Z Vašeho článku je cítit, že se na stromy nezlobíte, a to je dobře. Eva
Zjednodušený pohled
Jistě máte v mnohém pravdu, ale je třeba se koukat také z jiné strany. Zákon nutí člověka žádat o možnost pokácení stromu od určitého stavu na vlastním pozemku. Tak ho raději ani nevysadí, nebo uřízne ještě před dosažením zákonné míry.Jabloň přestane rodit, smrk na zahradě přeroste (nikdo si při výsadbě neuvědomil kolik místa zabere)a co s tím. Úřadování je hrozné, strom zabírá místo novému...
Jiný problém jsou ochránci přírody, kteří svým slepým hájením pomáhají množení nemocí. Vidím to před oknem v lese. Kdyby byly včas pokáceny nemocné stromy, nebylo by nyní 70% stromů napadených.Podobné je to na Šumavě a jiných lokalitách....
ring
Píšete,hoste, že zákon nutí člověka žádat o možnost pokácení stromu na vlastním pozemku. Dovedete si vůbec představit, co by se dělo, kdyby ten zákon nebyl? Vždyť se podívejte, co lidé dovedou udělat, aby stromy zničili (je jedno z jakého důvodu, někdy dokonce jen z hlouposti). Lidé rádi kácí a řežou, připadají si jako vítězové nad mohutným stromem. Dosti často si kladu otázku, proč se tak neženou do vykácení tzv.soušek? Těch nechávají stát dost. Nevím, jaké stromy máte před oknem v lese a čím jsou napadeny, ale domníváte se, že jejich vykácením by ostatní zůstaly ušetřeny? Ani náhodou!Kdysi jsem chtěla pomoci s klíněnkou jírovcovou u kaštanů. Dala jsem dohromady skupinu nadšenců, kontaktovala ČSAV a studenta, který vynašel onen nátěr na kmeny, které zabraňují šíření klíněnky a oslovila 50 starostů obcí s nabídkou pomoci. Kolik myslíte, že mi jich odpovědělo? 1 slovy jeden, a to ještě tak, že alej raději vykácí, než aby tam cpali nějaké peníze.Upozorňuji, že to nebylo peněz mnoho a bylo to v době sedmi tučných let, kdy obce ještě peníze měly.Nenašel se jediný osvícený! Takoví jsme my v Čechách. Eva
Eva - Nejen staré stromy.
Zdravím p.Evo,
K Vašemu velmi výstižnému Článku -snad jedinou větu - je to o lidech ! Tak jako lidé pokazili např. Životní prostředí, kácení stromů, je dalším dílem mozaiky, co tomu napomůže. O zohyzdění toho kterého malebného koutu naší krásné země, ani nemluvě.
Pořad s L. Munzarem, jako průvodcem, se tak stal jakýmsi - mementem - ale mám obavy, že ne pro ty,co nenahraditelné škody páchají a páchat budou !
Přeji hezký večer!
P.S. Tak vypadají lesy na samém okraji CHKO Mor.kras !
bubar
Nejen staré stromy
Zdravím Bubare. Pozorně jsem si prohlédla fotku se stromy na okraji CHKO Moravský kras.Nejsou tam koruny, takže neumím tak posoudit stav poškození. Ale díky za souznění, protože mnoha lidem je stav naší přírody zcela fuk. Nemluvím tu o různých spolcích a stranách do zelena. Jako lidé jsme ve výuce, zejména mladých lidí, směrem k přírodě a její ochraně mnoho zanedbali. Tak jak naše společnost postupně hrubla a začala se stále více ohánět hmotnými statky, tak se vytrácel i vztah k přírodě a kultuře obecně. Zvláštní ovšem je, že tu přírodu rádi vyhledáváme, když je nám zle. No, ale vůbec nám nevadí, když v lese, kam jsme se přišli uklidnit, odhodíme pet lahve od nápojů nebo mikrotenové sáčky od svačiny.Smutno je mi z toho stavu omezenosti a zpupnosti vůči přírodě. Špatné zacházení nám příroda vrátí,a myslím, že pomalu začala.Nevím co udělat, aby se lidé trochu vzpamatovali, když školství, které považuji za zásadní ve výchově (vedle rodiny), funguje tak laxně.Eva