nezapomenuto

Psal se rok končící osmičkou ... a co bylo dál

V rozděleném bytě na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice jsme obývali dvě mistnosti s vysokými, stropy, jako ložnici jsme užívali rohovou s velkým arkýřem nad křižovatkou před "perlou pražského baroka" Sv. Mikulášem. Pod okny ve dne v noci rachotily tři tramwayové linky a všechna automobilová doprava mezi Klárovem a Újezdem.

3 | 96 x | číst dál

ZÚČASTNĚTE SE UNIKÁTNÍHO PROJEKTU "ŽIVÁ PAMĚŤ KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY"!

Více informací najdete v příloze.

0 | 415 x | číst dál

Živá paměť Jihočeského kraje

Živá paměť Jihočeského kraje

Projekt Živá paměť Jihočeského kraje realizuje občanské sdružení CENTRED o.s. pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly.

1 | 1,234 x | číst dál

NEZAPOMENUTO

Pod názvem NIKDO NEBUDE ZAPOMENUT, NIC NESMÍ BÝT ZAPOMENUTO uveřejnila Šedesátka.cz vzpomínky na válku, jak si je uchovala dívka Paraska. Zveřejněním Parasčina příběhu zahájila Šedesátka.cz dlouhodobý projekt „živé paměti“, který najdete na titulní straně v levém sloupci pod odkazem NEZAPOMENUTO. Každý z nás nese v paměti příběhy, jména a osudy lidí, které v životě potkal.

0 | 832 x | číst dál

Vzpomínky pana Stanislava Holuba z Vrchlabí - zaslala rodina

Úvodem:

0 | 80 x | číst dál

Živá paměť Královéhradeckého kraje

Živá paměť Jihočeského kraje

Projekt Živá paměť Královéhradeckého kraje realizuje občanské sdružení CENTRED o.s. pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Bc. Lubomíra France.

0 | 112 x | číst dál

Vánoce u nás (zaslal Antonín Cuc)

Vánoce u nás (ve Vršovicích 1952-5).
Věnováno památce mých rodičů, žijícím členům rodiny a všem lidem dobré vůle.
Vánoce byly nejkrásnější svátky v roce, na které jsem se jako desetiletý chlapec celý rok těšil.

0 | 578 x | číst dál

Podivná armáda - povídka

Co se odehrávalo před dvaceti lety si v současných dnech připomínáme ve všech médiích a je škoda, že na tomto webu tohle výročí prošlo téměř bez povšimnutí. Považuji za nutné vložit sem proto povídku, která se oněch dvacet let starých (nebo mladých?) událostí trochu týká...

0 | 293 x | číst dál

Byla to láska? (zaslala paní Marta Štablová)

Nechce se tomu věřit, ale je tomu letos už šedesát jedna let, bylo to v prvé třídě. Tři roky po válce. V mých třech letech jsme se stěhovali z překrásného Valašska do Sudet. Říkalo se tomu dosídlování pohraničí. Táta účast při organizaci a přestěhování dostal jako odbojář za úkol. V městě, které bylo německé, zůstalo jen málo smíšených rodin.

6 | 351 x | číst dál

Berlínská zeď na vlastní oči

Pokud chtěl člověk na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vyrazit na dovolenou autem k moři v rámci „spřátelených“ zemí, vyhrávalo jednoznačně východní Německo a Baltické moře. Bylo sice studené a foukal tam pořád vítr, 600 kilometrů od místa bydliště až do solidně vybaveného kempu pár stovek metrů od pláže se dalo ujet za jeden den bez problémů.

2 | 287 x | číst dál

Marta Bednářová: K mrtvým se na čaj nechodí

Zpověď politického vězně Prim. MUDr. Jiřího Z. Krbce, DrSc

(převzato s laskavým svolením z webu http://czechfolks.com/plus/)

Když jsem se v roce 1995 vypravila do Klatov na novinovou reportáž s primářem Jiřím Z. Krbcem, bývalým politickým vězněm z 50. let, měla jsem smíšené pocity. Samozřejmě jsem věděla, čím si tito lidé kdysi prošli a jaké utrpení jim mnohaleté kruté věznění přineslo. Co jsem ale nevěděla bylo to, jak moc je to poznamenalo a jak ovlivnilo jejich další život. A tak jsem měla strach, strach z nepoznaného. Když jsem tiskla zvonek na zahradní brance tlouklo mi srdce jako zvon. Pan profesor o mojí návštěvě sice věděl a v telefonu zněl jeho hlas optimisticky, jaký ale bude doopravdy ten, který mi přijde otevřít?

1 | 463 x | číst dál

Příběh Parasky z Údolí smrti - Dukelského průsmyku

Jmenuji se Paraska a pocházím od Dukelského průsmyku – z Údolí smrti. Mojí rodnou obcí je Nižná Pisaná, kde jsem jako dítě prožívala všechny hrůzy války a poznala utrpení, které přinášela.

9 | 842 x | číst dál
(vrátit se na začátek stránky)