ONLINE
Volby v Polsku 2023: Výsledky, politické strany, průzkumy
| Polské parlamentí volby 2023 (Volby do Sejmu a Senátu) | |
| Termín | 14. 10. 2023 |
| Počet poslanců a volebních obvodů | 460 (volí se poměrným systémem) / 41 |
| Počet senátorů a volebních obvodů | 100 (volí se většinovým systémem) / 100 |
| Délka mandátu | 4 roky (volby do obou komor probíhají vždy současně) |
| Favorité voleb | Právo a Spravedlnost (PiS) |
| Vítěz posledních voleb | Právo a Spravedlnost (PiS) |
Volební systém – Průzkumy – Politické strany
Výsledky voleb v Polsku
Volby do Sejmu vyhrála podle předpokladů strana Právo a spravedlnost (PiS), vládu bude ale pravděpodobně sestavovat dosavadní opozice v čele Občanskou koalicí. Do dolní komory polského parlamentu se dostalo celkem pět politických uskupení.
| Právo a spravedlnost | Občanská koalice | Třetí cesta | Lewice | Konfederace |
| 35,38 % | 30,7 % | 14,4 % | 8,61 % | 7,16 % |
Polské volby: Exit polly
Průzkumy, které dělala agentura Ipsos přímo před volebními místnostmi, ukazují, že Právo a spravedlnost sice volby vyhraje, vládu bude ale po osmi letech sestavovat současná opozice.
Tak už vyšel late poll od agentury Ipsos. Potvrzuje většinu pro opozici v Sejmu, čili šanci na 248 mandátů. Výsledky exit pollu bez větších změn.
— Filip Harzer (@HarzerF) October 16, 2023
PiS: 36,6% (-0,2)
KO: 31% (-0,6)
Třetí cesta: 13,5% (+0,5)
Lewice: 8,6% (bez změny)
Konfederacja: 6,4% (+0,2) pic.twitter.com/1cB2Ja4OW1
Volby Polsko 2023: Datum a volební systém
Jen dva týdny po slovenských parlamentních volbách, čekají poměrně vyhrocené volby další sousední zemi. V Polsku si voliči budou vybírat své zástupce v parlamentu v neděli 15. října 2023. Oficiální výsledky budeme znát druhý den ráno.
Získejte bonus a vsaďte si na vítěze polských voleb
Zatímco na Slovensku mají jen jednokomorový parlament, polský parlament má stejně jako v Česku dvě komory. Dolní komora se nazývá Sejm a přirovnat ji můžeme k naší Poslanecké sněmovně a horní komora se nazývá Senát. Polský Senát má podobně jako ten náš výrazně menší pravomoci.
Volby do obou komor probíhají v Polsku ve stejném termínu. Standardně probíhají volby každé čtyři roky, pokud ale dojde k rozpuštění Sejmu a předčasným volbám, volí se předčasně i do Senátu.
V Sejmu úřaduje 460 poslanců, kteří jsou voleni poměrným volebním systémem ve 41 volebních obvodech. Strany, které chtějí usednout v dolní komoře, musejí získat alespoň 5 procent hlasů. Nebo 8 procent, pokud kandidují v předvolební koalici.
Senát má 100 členů, kteří jsou voleni většinovým systémem ve 100 volebních obvodech. Volí se pouze jednokolově, takže v každém obvodu uspěje ten, kdo získá největší počet hlasů.
Parlamentní volby v Polsku – průzkumy a preference
Průzkumy z poslední doby favorizují poměrně jasně vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, která kandiduje s dalšími politickými subjekty pod hlavičkou Sjednocené pravice, která se v některých průzkumech dostává i přes 38 procent. Teoretickou šanci na vítězství má i Občanská koalice Donalda Tuska, jejíž prefence se pohybují okolo 30 procent. Dalším třem stranám průzkumy přisuzují okolo 10 procent.
Jako velkého favorita vidí Právo a spravedlnost i kurzy sázkových kanceláří.
| IBRiS (22. 9. 2023) | IPSOS (25. 9. 2023) | United Surveys (24. 9. 2023) | Pollster (22. 9. 2023) | |
| Sjednocená pravice | 38,4 % | 38,1 % | 36,7 % | 36,8 % |
| Občanská koalice | 28,7 % | 33 % | 30,5 % | 30,4 % |
| Konfederace | 10,9 % | 7,7 % | 9,6 % | 8,7 % |
| Třetí cesta | 10,1 % | 8,7 % | 9,8 % | 9,8 % |
| Levice | 10 % | 11,1 % | 9,4 % | 9,7 % |
| BS | 1,5 % | 1,3 % | 3,9 % | 1,3 % |
Získejte bonus a vsaďte si na vítěze polských voleb
Výsledky polských voleb 2001 a současné složení parlamentu
Poslední volby do Sejmu ovládla strana Právo a spravedlnost a zisk 43,59 % hlasů jí stačil k nadpoloviční většině v dolní komoře. Jedno křeslo v Sejmu patří také Německé menšině. Subjektů národnostních menšin se netýká povinnost dosáhnout 5 % hlasů, takže Německá menšina se do parlamentu dostala i s 0,17 %.
Složení polského Sejmu (2019 – 2023)
| Strana | Hlasy | Počet křesel |
| Právo a spravedlnost | 43,59 % | 235 |
| Občanská koalice | 27,4 % | 134 |
| Levice | 12,56 % | 49 |
| PSL-Kukiz’15 | 8,55 % | 30 |
| Konfederace | 6,81 % | 11 |
| Německá menšina | 0,17 % | 1 |
Dá se říct, že Senát v minulých volbách splnil svou vyvažovací roli, protože PiS v něm nadpoloviční většinu nezískala. K jejím 48 křeslům se dá přičíst jeden hlas nezávislé kandidátky, která do voleb vstupovala s podporou PiS a se stranou také hlasovala. Další tři nezávislí senátoři naopak podporovali opozici.
Složení polského Senátu (2019 – 2023)
| Strana | Počet senátorů |
| Právo a spravedlnost | 48 |
| Občanská koalice | 43 |
| Nezávislí kandidáti | 4 |
| PSL-Kukiz’15 | 3 |
| Levice | 2 |
Polské politické strany
Právo a spravedlnost (PiS) – předseda Jaroslawa Kaczyński
Pravicová, konzervativní strana, která podporuje silnou roli katolické církve. Stranu založili bratři Jaroslaw a Lech Kaczyńští v roce 2001. Lech zahynul v roce 2010 při letecké katastrofě u Smolenska, Jaroslaw je v současné době předsedou strany, není ale premiérem. Tím je Mateusz Morawiecki a Kaczyński zastává jen funkci místopředsedy vlády.
PiS vládne nepřetržitě už od roku 2015 a strana je často kritizována za reformu soudů, která podle odpůrců ohrožuje nezávislost justice, za zpřísnění pravidel pro potraty nebo za ovlivňování médií.
Občanská koalice – předseda Donald Tusk
Největší opoziční subjekt, který pod sebou sdružuje Občanskou platformu, stranu Nowoczesna, Zelené a Iniciativu Polsko. Jejím lídrem je předseda Občanské platformy Donald Tusk. Šestašedesátiletý zkušený politik už v letech 2007-2014 vykonával funkci premiéra, byl předsedou Evropské rady a v roce 2005 prohrál v druhém kole prezidentských voleb proti Lechu Kaczyńskému.
Koalice zastává spíše liberální a proevropské názory a voliče má spíše ve velkých městech.
Třetí cesta – předsedové Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Szymon Holownia
Uskupení vzniklo letos na jaře spojením Polské lidové strany a strany Polsko 2050. Jde o stranu, která patří někam do středu politického spektra. Mísí se v ní křesťansko-demokratické postoje lidovců a centristická politika Polska 2050.
Levice – předsedové: Wlodzimierz Czarzasty a Robert Biedroń
Jak název napovídá, jde o levicový subjekt, který vznikl spojením několika různých subjektů v čele s Novou levicí. Nová levice vznikla spojením Svazu demokratické levice (SLD) a strany Jaro. Strana klade důraz a sociální témata, prosazuje genderové kvóty v Radě ministrů či liberalizaci zákona o potratech. Podporuje členství země v EU a užší evropskou integraci.
Konfederace: Slawomir Mentzen a Krzysztof Bosak
Spojení krajně pravicových a nacionalistických stran v čele s Novou nadějí a Národním hnutí. Konfederace vystupuje proti EU a sociálnímu státu. V otázce daní vychází spíše z libertariánských myšlenek, prosazuje ale také tvrdě konzervativní politiku včetně úplného zákazu potratů a obnovení trestu smrti. Její představitelé často vystupují nenávistně proti některým menšinám nebo proti homosexuálům.
Voličské průkazy a polské volby v zahraničí
Na rozdíl od slovenských voleb se v těch polských může volit i ze zahraničí. Jen v Česku existují čtyři místa, kde Poláci mohou vhodit svůj hlas do urny. Podmínkou je ale registrace, která musela být učiněna do 10. října.
Volební okrsky pro polské parlamentní volby v ČR:
- Velvyslanectví Polské republiky v Praze: Valdštejnská 8, 118 01 Praha 1
- Konzulární oddělení Velvyslanectví Polské republiky v Praze: Truhlářská 13–15, 110 00 Praha 1
- Honorární konzulát Polské republiky v Brně: Jánská 12, 602 00 Brno
- Generální konzulát Polské republiky v Ostravě: Blahoslavova 4, 702 00 Ostrava
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - informace zde.
Komentáře