POLITIKA
Co je úřednická vláda, jak vzniká a kdo jmenuje premiéra a ministry
Foto: ČTK/Deml Ondřej
Co je úřednická vláda?
Úřednická vláda je neoficiální název pro vládu, jejíž složení se nezakládá na rozložení moci mezi politickými stranami a jako ministři v ní zasedají především nestraničtí odborníci na příslušné resorty. Proto se ji také někdy říká vláda odborníků. Úřednická vláda většinou vzniká v nestabilních obdobích, v době krize nebo po rozpadu vládní koalice, aby překlenula období do předčasných nebo řádných voleb do poslanecké sněmovny.
Ústava České republiky pojem úřednická vláda nezná a premiér jakékoliv vlády, včetně té, které se říká úřednická, musí požádat o důvěru poslaneckou sněmovnu. Z čistě technického hlediska je tedy i taková vláda závislá na dohodě politických sil ve sněmovně, takže označení úřednická nebylo úplně přesné pro žádnou vládu po roce 1989, které se tak říkalo.
Kdo jmenuje úřednickou vládu?
Úřednickou vládu jmenuje stejně jako jakoukoliv jinou vládu prezident České republiky. Prezident může premiérem vlády jmenovat v podstatě kohokoliv, vláda pak ale musí do třiceti dnů předstoupit před poslaneckou sněmovnu a požádat poslance o důvěru.
Pokud důvěru nezíská, má prezident podle ústavy jmenovat jiného premiéra, který má se svou novou nebo obměněnou vládou žádat znova o důvěru. Vzhledem k tomu, že v ústavě pro tyto kroky nejsou stanoveny žádné pevné termíny, má prezident poměrně velký prostor, jak "úřednickou" vládu udržet u moci i bez důvěry poslanecké sněmovny. Například vláda Jiřího Rusnoka jmenovaná Milošem Zemanem takhle vládla téměř sedm měsíců.
Úřednická vláda aktuálně - Daniel Beneš a Vojtěch Filip - spekulace
Na konci roku 2020 se množí spekulace o tom, že by místo vlády Andreje Babiše dovládla do řádných voleb v říjnu 2021 úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem. Současný premiér by se tak částečně zbavil zodpovědnosti za nepopulární opatření a chyby učiněné v boji s pandemií koronaviru a mohl by zkonsolidovat síly před volbami. Prezident by zároveň získal větší vliv na chystaný tendr na dostavbu atomové elektrárny v Dukovanech.
Premiérem takové vlády by podle zákulisních informací mohl být současný generální ředitel ČEZu Daniel Beneš nebo guvernér ČNB Jiří Rusnok, který už tuto roli jednou zastával. Spekulacím nahrává i přiznaná Benešova schůzka s Vojtěchem Filipem, předsedou komunistické strany, která současný menšinový kabinet drží u moci. Dříve se jako o případném premiérovi úřednické vlády mluvilo také o Romanu Prymulovi, po jeho "restaurační kauze" to už ale není příliš reálná varianta.
Kdo může kandidovat do Poslanecké sněmovny? Podmínky a jak kandidovat
"Úřednické" vlády v České republice
Úřednická vláda Josefa Tošovského (1998)
Vláda Josefa Tošovského vznikla po demisi druhé vlády Václava Klause na konci roku 1997, aby dovedla zemi k předčasným volbám v červnu následujícího roku. Předsedou vlády se stal tehdejší guvernér ČNB Josef Tošovský a jejími členy byli nestraníci i členové KDU-ČSL, ODA a ODS (později Unie svobody).
- vládu jmenoval prezident Václav Havel 2. ledna 1998
- důvěru získala 28. ledna 1998 (především hlasy US, KDU-ČSL, ODA a ČSSD)
- demisi podala 17. července a v úřadu skončila 22. července 1998
Členové vlády Josefa Tošovského
| Předseda vlády | Josef Tošovský | nestraník |
| Místopředseda vlády | Josef Lux | KDU-ČSL |
| Ministr zemědělství | ||
| Místopředseda vlády | Jaroslav Šedivý | nestraník |
| Ministr zahraničních věcí | ||
| Ministr životního prostředí | Jiří Skalický (do 20. února 1998) | ODA |
| Martin Bursík (od 27. února) | nestraník | |
| Ministr pro místní rozvoj | Jan Černý | ODS / US |
| Ministr průmyslu a obchodu | Karel Kühnl | ODA |
| Ministr obrany | Michal Lobkowicz | ODS / US |
| Ministr bez portfeje, mluvčí vlády | Vladimír Mlynář | nestraník |
| Ministr dopravy a spojů | Petr Moos | nestraník |
| Ministryně spravedlnosti | Vlasta Parkanová | ODA |
| Ministr financí | Ivan Pilip | ODS / US |
| Ministryně zdravotnictví | Zuzana Roithová | nestraník |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Jan Sokol | nestraník |
| Ministr kultury | Martin Stropnický | nestraník |
| Ministr vnitra | Cyril Svoboda | KDU-ČSL |
| Ministr práce a sociálních věcí | Stanislav Volák | ODS / US |
| Ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády | Miloslav Výborný | KDU-ČSL |
Úřednická vláda Jana Fischera (2009 - 2010)
Vláda Jana Fischera vznikla po vyslovení nedůvěry druhé vládě Mirka Topolánka na jaře 2009 a podle dohody ČSSD, ODS, Strany zelených a KDU-ČSL měla vládnout do plánovaných předčasných voleb na podzim roku 2009. Ústavní soud ale předčasné volby zrušil a vláda zůstala u moci až do řádných voleb v květnu 2010.
- vládu jmenoval prezident Václav Klaus 8. května 2009
- důvěru získala 7. června 2009 (především hlasy ČSSD, ODS, SZ a části KDU-ČSL)
- demisi podala 25. června a v úřadu skončila 13. července 2010
Členové vlády Jana Fischera
| Předseda vlády | Jan Fischer | nestraník |
| Místopředseda vlády | Martin Barták | nestraník za ODS |
| Ministr obrany | ||
| Místopředseda vlády | Jan Kohout | nestraník za ČSSD |
| Ministr zahraničí | ||
| Ministr financí | Eduard Janota | nestraník za ODS |
| Ministryně školství | Miroslava Kopicová | nestranická za ODS |
| Ministr kultury | Václav Riedlbauch | nestraník za ČSSD |
| Ministr práce a sociálních věcí | Petr Šimerka | nestraník za ČSSD |
| Ministryně zdravotnictví | Dana Jurásková | nestranická za ODS |
| Ministryně spravedlnosti | Daniela Kovářová | nestranická za ODS |
| Ministr vnitra | Martin Pecina | nestraník za ČSSD |
| Ministr průmyslu a obchodu | Vladimír Tošovský | nestraník za ČSSD |
| Ministr pro místní rozvoj | Rostislav Vondruška | nestraník za ČSSD |
| Ministr zemědělství | Jakub Šebesta | nestraník za ČSSD |
| Ministr dopravy | Gustav Slamečka | nestraník za ODS |
| Ministr(yně) životního prostředí | Ladislav Miko (do 30.listopadu 2009) | nestraník za SZ |
| Jan Dusík (od 30. listopadu do 22. března 2010) | nestraník za SZ | |
| Jakub Šebesta (od 22. března do 15. dubna 2010) | nestraník za ČSSD | |
| Rut Bízková (od 15. dubna 2010) | nestranická za ODS | |
| Ministr bez portfeje, pro lidská práva a menšiny | Michael Kocáb | nestraník za SZ |
| Ministr bez portfeje, pro evropské záležitosti | Štefan Füle (do 30. listopadu 2009) | nestraník za ČSSD |
| Juraj Chmiel (od 30. listopadu 2009) | nestraník za ODS | |
| Ministr bez portfeje, předseda Legislativní rady vlády | Pavel Zářecký | nestraník za ČSSD |
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka (2013 - 2014, vláda přátel prezidenta Zemana)
Po demisi premiéra Petra Nečase po zásahu ÚOOZ Roberta Šlachty v červnu 2013 nabízela tehdejší vládní koalice vládu na půdorysu té dosavadní s novou premiérkou Miroslavou Němcovou. Přestože by tato varianta měla potřebnou většinu v poslanecké sněmovně, pověřil prezident Miloš Zeman sestavením "úřednické vlády" Jiřího Rusnoka, který sestavil kabinet z politiků, kteří měli většinou blízko k prezidentovi, proto se vládě také říkalo vláda přátel Miloše Zemana.
Vláda následně nezískala důvěru ve sněmovně, prezident ji ale nechal v demisi dovládnout až do 29. ledna 2014, kdy se premiérem stal vítěz podzimních parlamentních voleb Bohuslav Sobotka.
- vládu jmenoval prezident Miloš Zeman 10. července 2013
- 7. srpna 2013 ji nebyla vyslovena důvěra
- demisi podala 23. srpna 2013 a v úřadu skončila 29. ledna 2014
Členové vlády Jiřího Rusnoka
| Předseda vlády | Jiří Rusnok | nestraník |
| 1. místopředseda vlády | Jan Fischer | nestraník |
| Ministr financí | ||
| Místopředseda vlády | Martin Pecina | nestraník |
| Ministr vnitra | ||
| Ministr zahraničních věcí | Jan Kohout | nestraník |
| Ministr obrany | Vlastimil Picek | nestraník |
| Ministryně spravedlnosti | Marie Benešová | nestranická |
| Předsedkyně Legislativní rady vlády | ||
| Ministr práce a sociálních věcí | František Koníček | nestraník |
| Ministr průmyslu a obchodu | Jiří Cieńciała | nestraník |
| Ministr zdravotnictví | Martin Holcát | nestraník |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Dalibor Štys | nestraník |
| Ministr zemědělství | Miroslav Toman | nestraník |
| Ministr dopravy | Zdeněk Žák | nestraník |
| Ministr pro místní rozvoj | František Lukl | nestraník |
| Ministr životního prostředí | Tomáš Podivínský | KDU-ČSL |
| Ministr kultury | Jiří Balvín | nestraník |
Úřednická vláda v ČSR
Se skutečnou úřednickou vládou počítala ústava Československé republiky z roku 1920. Vláda jmenovaná prezidentem totiž sice o důvěru požádat mohla, zároveň to ale dělat nemusela. Sněmovna pořád mohla sama od sebe takové vládě vyjádřit nedůvěru, to se ale žádné úřednické vládě z období první republiky nestalo.
Druhá úřednická vláda Jana Černého - zleva ministři: Slávik, Kallay, Říha, Fatka, Engliš, Černý, Hausmann, Syrový, Schieszl, Peroutka. Foto: Světozor 1926, volné dílo
Úřednické vlády Jana Černého
září 1920 - 1921 - první úřednická vláda Jana Černého vznikla po pádu Tusarovy vlády kvůli odštěpení radikální levice od vládnoucích sociálních demokratů a vzniku Komunistické strany Československa. Šlo v pořadí o čtvrtou vládu Československé republiky.
1926 - druhá úřednická vláda Jana Černého byla sestavena po odchodu sociálních demokratů a národních socialistů z vlády agrárníka Antonína Švehly. Šlo o osmou vládu období první republiky.
Vláda obrany republiky generála Jana Syrového (1938)
Když Hodžova vláda po nátlaku Francie a Spojeného království přistoupila na německý požadavek na postoupení pohraničního území, vyvolala tím rozsáhlé demonstrace a 22. září 1938 odstoupila. Na její místo jmenoval prezident Edvard Beneš úřednickou vládu generála Jana Syrového, která o den později vyhlásila mobilizaci, nakonec ale stejně přijala Mnichovskou dohodu. Syrového vláda byla poslední vládou první republiky.
Vsaďte si na Parlamentní volby u českých sázkových kanceláří - seznam zde
18+ Hrajte zodpovědně. Ministerstvo financí varuje: účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - informace zde.
Komentáře