POLITIKA
Restituce církevního majetku - zákon, zdanění a hlasování
Podívejte se, co jsou církevní restituce, jak probíhal jejich výpočet a schvalování, a jaká je celková hodnota vráceného majetku.
Foto: Pixnio
Co jsou církevní restituce
Církevní restituce je ne úplně přesné označení pro vracení části majetku, který byl znárodněn církvím a náboženským společnostem socialistickým režimem v bývalém Československu. Na základě politické dohody je v rámci odluky od státu část majetku vydávána i jiným církvím či společnostem, než kterým byl zabaven. Po třiceti letech (v roce 2043) zcela skončí financování církví ze strany státu.
Hlasování o církevních restitucích: 102 poslanců přehlasovalo senát
Snahy o odluku církví od státu a restituci jejich majetku probíhaly už od roku 1989, k prvním konkrétním krokům ale došlo až o více než dvacet let později. Otázce se věnovala také vláda Miloše Zemana, podle jejího návrhu měl vzniknout fond, do kterého by se převedl zabavený majetek a z jeho výnosů by se hradil církevní provoz. Toto řešení ale nebylo přijato, stejně jako návrh druhé vlády Mirka Topolánka, podle kterého se církvím měla vrátit třetina majetku, a během následujících 60 let jim mělo být vyplaceno 83 miliard korun.
Snadné to neměl ani nakonec schválený návrh vlády Petra Nečase. Církvím by podle něj mělo být vráceno 56 procent jejich bývalého majetku a po dobu 30 let jim bude splácena částka 59 miliard korun. Zákon působil rozpory i v samotné koalici a levicový senát ho vrátil zpět do sněmovny. Tady byl schválen i napodruhé hlasy 102 ze 103 přítomných poslanců. Poslanci ČSSD a KSČM se po dlouhé debatě odmítli hlasování zúčastnit a proti hlasoval rebelující poslanec Radim Fiala (zvolen za ODS, v současnosti za SPD Tomia Okamury). Pro hlasovali poslanci ODS, TOP 09 a Starostů a dvanáct nezařazených (bývalí VV a ODS). Schválení bylo pro církve něco, jako když vyhrají olympijské hry.
Církevní restituce: Seznam majetku podle ČSÚ ukazuje nadhodnocenou skutečnost
Kritikům církevních restitucí daly částečně za pravdu první odhady Českého statistického úřadu, který během prvních dvou let restitucí spočítal a ohodnotil majetek předaný církevním subjektům. Statistici vycházeli z tržní hodnoty každého vydaného objektu nebo pozemku podle daňového přiznání a došli k tomu, že čísla, se kterými pracovala církevní komise jsou značně nadhodnocená. Z pravděpodobně přemrštěného odhadu celkového zabaveného majetku - 134 miliard korun - pak podle těchto výpočtů vychází i přemrštěné finanční vyrovnání. Je ale nutné dodat, že se v obou případech používá rozdílná metodika a své mouchy má i způsob, jakým majetek ohodnotili statistici.
Původní majetek ocenila vládní církevní komise Topolánkovy vlády v roce 2007 a použila při tom studii Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Výpočet ověřovalo ministerstvo kultury a v roce 2008 také společnost Ernst&Young, která ho shledala jako oprávněný a racionální.
Církevní restituce - výše finančního vyrovnání
Zatímco 54 % majetku vydá stát přímo, za zbývajících 44 %, které jsou v držení obcí, krajů nebo soukromých osob vyplatí finanční náhradu ve výší 59 miliard korun. Ta bude vyplácena v průběhu 30 let, půjde tedy asi o 2 miliardy ročně. K částce se ještě připočte míra inflace, takže celková částka by se podle odhadů mohla vyšplhat až na 96 miliard korun.
Rozdělení částky 59 miliard Kč mezi církve
| Církev | počet členů | částka |
| Církev adventistů sedmého dne | 9 757 | 0,52 miliardy Kč |
| Apoštolská církev | 7 318 | 1,1 miliardy Kč |
| Bratrská jednota baptistů | 3 622 - csu 2001 | 0,23 miliardy Kč (církev vyrovnání odmítla) |
| Církev bratrská | 10 872 | 0,76 miliardy |
| Církev československá husitská | 39 229 - csu 2011 | 3,1 miliardy Kč |
| Českobratrská církev evangelická | 51 858 - csu 2011 | 2,3 miliardy Kč |
| Evangelická církev augsburského vyznání v České republice | 8 162 | 0,12 miliardy Kč |
| Evangelická církev metodistická | 1 952 | 0,37 miliardy Kč |
| Federace židovských obcí v České republice | 3 000 registrovaných - fzo.cz | 0,27 miliardy Kč |
| Jednota bratrská | 2 156 | 0,60 miliardy Kč |
| Luterská evangelická církev a. v. v České republice | 2 591 | 0,11 miliardy Kč |
| Náboženská společnost českých unitářů | 155 | 0,04 miliardy Kč |
| Pravoslavná církev v českých zemích | 20 533 - csu 2011 | 1,2 miliardy Kč |
| Církev řeckokatolická | 9 927 | 0,30 miliardy Kč |
| Církev římskokatolická | 1 082 463 - csu 2011 | 47,2 miliard Kč |
| Slezská církev evangelická augsburského vyznání | 8 158 - csu 2011 | 0,65 miliardy Kč |
Interaktivní mapa církevních restitucí - anonymní autor a nefunkčnost
V průběhu schvalování církevních restitucí se internetu objevila interaktivní mapa, na které si lidé mohli najít jaké množství lesů či polí v jejich okolí mohou církve získat zpět. Ukázalo se ale, že mapa není oficiálním počinem žádného státního úřadu a její provozovatel se nedá dohledat. Podle ministerstva kultury navíc nabízela zavádějící informace, protože uváděla celkový soupis církevního majetku, ale nerozlišovala v něm majetek, o který si církve skutečně požádají a jaký na ně bude převeden. Takže vlastně celá mapa byla záhadná, jako je pro někoho oblíbená počítačová hra Tetris.
Mapa měla už v době, kdy byla spuštěna (srpen 2012), problémy s funkčností a dnes už ji na její adrese cirkevrestituce.cz nenajdeme vůbec.
Církevní restituce na ČÚZK
Na portále ČÚZK můžeme získat vybrané údaje týkající se vlastnictví parcel, staveb nebo bytů, evidovaných v katastru nemovitostí, a to nejen ty které se týkají církevních restitucí. Na rozdíl od Dálkového přístupu do Katastru nemovitostí je toto nahlížení dostupné bezplatně všem uživatelům internetu bez potřeby registrace.
Církevní restituce 2019: TOP 09 lže o Pirátech, Duka se spoléhá na ústavní soud
Církevní restituce se do Poslanecké sněmovny vrací opět na přelomu roku 2018 a 2019. Komunistická strana si podporu vlády Andreje Babiše podmínila podporou svého zákona o dodatečném zdanění náhrad církvím od vládních stran. Téma opět vzbuzuje hodně emocí, ale i podpásových útoků. Opoziční strany s výjimkou SPD zdanění náhrad nepodporují, Piráti deklarovali, že by mohli zdanění podpořit, pokud vláda předloží analýzu o tom, že jsou církevní náhrady příliš vysoké, nic takového se ale nestalo. Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek několikrát na Piráty zaútočil kvůli různým hlasováním na výborech s tím, že zdanění podporují. Ve skutečnosti ale pouze dezinterpretoval hlasování, ve kterých šlo jen o procesní záležitosti.
Za skandální považuje požadavek na zdanění náhrad kardinál Dominik Duka. Duka mluví o porušení smluv, které stát s církvemi podepsal, a v případě schválení v parlamentu spoléhá na to, že zdanění zastaví Ústavní soud.
Jak církev získala majetek
Kritici církevních restitucí poukazují na to, že církev ke svému majetku původně přišla nejrůznějšími způsoby, z nichž některé nemusely být úplně "košér". Tenhle argument by ale mohl platit v podstatě pro jakýkoliv majetek, a když se podíváme do historie, zjistíme, že církev nebohatla jen z desátků, ale především z různých darů od bohatých donátorů, od šlechty i bohatého měšťanstva.
Církevní budovy původně patřili vlastníkovi půdy, zpravidla tedy knížeti, ve 13. století začíná církev prosazovat svá majetková práva nabývat majetek. Snaha omezovat tento majetek není zdaleka jen záležitostí komunistického režimu ve druhé polovině dvacátého století. Stát se snažil církevní majetek kontrolovat během husitských válek i po bitvě na Bílé hoře, vyvlastňování ve prospěch státu přinesly i josefinské reformy na konci 18. století a snahy o omezení majetku církví se táhly i obdobím první republiky. V dnešní době by bylo mnohem snažší mít o majetku církví přehled.
Restituce majetku po roce 1989
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byl mezi lety 1990 a 1992 vydán soubor zákonů, který se týkal restituce zabaveného majetku po roce 1948, ale částečně také z období nacistické okupace a z období po roce 1945. O navrácení zabaveného majetku zažádala řada lídí - bývalí majitelé (nebo jejich potomci) zemědělských hospodářství nebo majitelé větších či menších živností a firem, ale také například potomci některých šlechtických rodů. Řada rodů ale neuspěla, protože se jejich předci přihlásili při sčítání lidu v roce 1930 k německé národnosti a za okupace k říšskému občanství.
Restituce Marty Chadimové - nejdelší restituční kauza
Jednou z nejdelších a mediálně nesledovanějších restitučních kauz byla restituce někdejší disidentky Marty Chadimové. Ta v roce 1991 požádala stát, aby ji vrátil dům na pražském Loretánském náměstí a o rok později ho také dostala, zároveň byla ale obviněna policií, že zfalšovala podklady k restituci. V roce 1994 se případ dostal poprvé před soud a řešil se tu až do roku 2003, kdy Chadimová využila amnestie, kterou dostala od prezidenta Václava Havla už v roce 1995.
Amnestii bývalá disidentka původně odmítala, protože byla přesvědčená, že se celá věc musí vyřešit u soudu. V roce 2003 jí soud restituovaný dům zase zabavil kvůli zfalšovaným materiálům, kdo je ale zfalšoval se nikdy nedořešilo. Toto rozhodnutí každopádně v roce 2004 zrušil z formálních důvodů nejvyšší soud. Chadimová pak v roce 2007 vyhrála soud s Českým státem u štrasburského Evropského soudu pro lidská práva. Soud ji kvůli nepřiměřené délce procesu přiřknul odškodnění 700 tisíc korun, byl to ale jen zlomek z původně požadovaných 86 milionů.
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - informace zde.
Komentáře