1. Sedesatka.cz >
2. RECENZE

Jednoduchá hra baví celé generace! Soubor tenkých tyček připomínajících barevné špejle umí prověřit trpělivost i pevnou ruku.

Foto: Pixabay

Společenská hra Mikádo

Tato společenská hra je sice inspirována japonskou kulturou, svůj původ má však patrně v Maďarsku. Odtud se v roce 1936 dostala do Spojených států a získala si za „Velkou louží“ popularitu pod názvem „Pick-up sticks“.

Klasické Mikádo se hraje s jednačtyřiceti tyčkami dlouhými patnáct centimetrů, které mají stejný tvar, ale odlišné barvy – právě odstín určuje také bodové ohodnocení. Vítězem se tedy nemusí stát hráč, který jich nasbírá nejvíce, ale ten, kdo šikovně vybere ty správné tyčky.

Dřevěné Mikádo pravidla

Původně se tyčky vyráběly z různých typů dřeva:

• Zelená Samurai je vyrobena z buku
• Červená Kuli je z jasanu
• Oranžová Bonzen je z dubu
• Žluto-černá Mandarin je z třešně
• Mikado s modrou spirálou je z ořechu

A jak se tedy hraje? Svazek se vezme do sevřené dlaně a jejím uvolněním se nechají tyčky dopadnout na zem či stůl. Úkolem každého hráče je vytáhnout ve svém tahu co nejvíce tyček s co nejlepším bodovým ohodnocením – to vše aniž by se pohnuly ostatní tyčky na hromádce. Účastník hry vytahuje postupně jednu po druhé, ale jakmile hýbne s jinou tyčkou, musí předat tah soupeři. Takto se postupuje po směru hodinových ručiček a hra končí poté, co se rozeberou všechny tyčky. Následně začne počítání bodů – vyhrává ten s nejvyšším skóre.

Hodnoty tyček v Mikádu - body: jak na bodování

Pozor: pokud hráč získá tyčinku Mandarin nebo Mikádo, má možnost použít ji při uvolňování ostatních tyčinek! Může si díky nim například nadzdvihnout jinou tyčku, odvalit ji a podobně.

Plastové Mikádo pravidla

Kdo ze starší a střední generace by s nostalgií nevzpomínal na retro plastové Mikádo, které „frčelo“ ještě před revolucí? Tehdy jej v Československu vyráběla firma Chemoplast – a lze jej pořídit dodnes... Pravidla jsou přitom stejná jako u dřevěného – opět platí, že každá barva je ohodnocená určeným počtem bodů. Existuje i jednodušší varianta pro menší děti obsahující menší počet tyček.

Video: Stolní hra Mikádo – videonávod

Chcete-li se názorně podívat, jak se Mikádo hraje, podívejte se na toto instruktážní video:

Společenská hra Mikádo – cena

Mikádo rozhodně nepatří mezi společenské hry či sporty, které by jsou nákladné na provozování. Plastový set tyček se dá sehnat už za necelých 30 korun. Dřevěná varianta je o něco dražší a cena se odvíjí od délky tyček. K sehnání je i outdoorová verze s metrovými tyčemi, jejíž hodnota převyšuje 1 200 korun.

Mikádo: návod na výrobu

Hru Mikádo je rovněž možné si jednoduše vyrobit – stačí na to balíček dřevěných špejlí, které se barevně odliší (lze kupříkladu udělat fixou barevný proužek), aby byla jasně definována jejich hodnota. Zhotovení Mikádo sady je ještě snadnější než když se pustíte do výroby slizu pro děti.

Zpestření venkovního pobytu představuje maxi Mikádo. Je třeba nasbírat v lese velké klacky (ideálně větší než metr), barevně je označit (při zjednodušené outdoor verzi není však nutné) a dát je na hromadu podobně jako u klasického Mikáda. Taková hra i její příprava zabaví děti během letních prázdnin, a to jak na táborech, tak i při kempování. Ale i pro dospělé jde o vítanou kratochvíli. Hrát se dá i ve dvojicích nebo v družstvech, což zaručuje ještě větší zábavu. Až vyrazíte na houby, můžete si v lese zahrát i „velké Mikádo“.

Věděli jste že... Mikádo je účes i film!

Není Mikádo jako Mikádo! Slovem „mikádo“ se označuje rovněž populární účes, proslavený oblíbenou seržantkou Harriet  Makepeacovou (ztvárněnou herečkou Glynis Barber) či bývalou Spice girl Victorií Beckham. Jméno The Mikado nesou také dva slavné filmy pro pamětníky: ten první vznikl již v roce 1939 a jedná se o romantickou hudební komedii režírovanou Victorem Schertzingerem. Druhý stejnojmenný snímek mohli diváci zhlédnout v roce 1967.