Albert Einstein – životopis, citáty a výroky
Albert Einstein – objevy, teorie relativity, zajímavosti
I kdybychom si z hodin fyziky během časů naší povinné školní docházky nepamatovali zhola nic, jméno nejslavnějšího fyzika 20. století nikdy nezapomeneme. Albert Einstein se zasloužil o vývoj světa takového, jaký jej známe dnes.
Slavný matematik a fyzik se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu, ovšem brzy se se svojí rodinou přestěhoval do bavorského Mnichova a tamní modré nebe mělo na Einsteina opravdu pozitivní vliv. Už jako malého kluka ho fascinovala střelka kompasu, který mu jeho otec věnoval na hraní.
Ačkoli začal mluvit až okolo čtvrtého roku, jeho matematické a fyzikální nadání bylo nepřehlédnuté. Už v 16 letech se pokoušel složit zkoušku na Spolkový technický institut v Curychu, kam se běžně přijímalo až od 18. Vzhledem ke svým mizerným výsledkům například ve francouzštině mu bylo doporučeno, aby napřed dokončil maturitu na své střední škole.
Nejslavnější Einsteinova rovnice – E=mc2
Na institutu strávil čtyři roky studiem matematiky a fyziky. Následně v Curychu chvíli působil jako učitel matematiky a získal zde i švýcarské občanství. Přelom do oblasti vědy přinesl v roce 1905. I když je tento rok známý pro odtržení Norska od Švédska nebo založení Las Vegas, města hazardních her jako rulety či blackjacku, Einstein 27. září tohoto roku zveřejnil nejslavnější rovnici světa:
E = mc2
Na podzim roku 1905 publikoval článek pod názvem „Závisí setrvačnost tělesa na energii v něm obsažené?“ Zde popisoval, že kromě klasické kinetické a potenciální energie má každé těleso ještě tzv. zbytkovou energii, která má ohromujících rozměrů, ovšem je ji obtížné uvolnit:
„E=mc2 znamená, že energie se rovná váze tělesa vynásobené rychlostí světla na druhou. To nám říká, že i velmi malé množství hmoty odpovídá obrovskému množství energie.“
Tato rovnice byla u mnohých vědců té doby považována za šílenství, neboť dle této rovnice by energie z 1 kilogramu libovolné hmoty postačila na vytápění domácnosti po dobu zhruba 2,5 milionu let. Pravdivost Einsteinovy rovnice se však potvrdila o necelých 40 let později. To v České republice se třeba již téměř 40 let řeší kauza H-system.
Albert Einstein a atomová bomba – Hirošima a Nagasaki
Ačkoli byl Albert Einstein pacifista, tedy odmítal boje či násilí, svojí rovnicí položil teoretický základ k výrobě zbraně hromadného ničení. Jednalo se o atomovou bombu, kterou Američané svrhli na japonská města Hirošima a Nagasaki.
Einstein již v roce 1939 kontaktoval amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, aby Spojené státy urychleně začaly s výzkumem výroby atomové bomby, neboť nacistický vůdce Adolf Hitler již na její výrobě pracoval. V této době se mimo jiné prudce rozmáhala xenofobie a šovinismus.
Následně vznikl přísně tajný projekt Manhattan, při kterém se američtí fyzici snažili vyrobit atomovou pumu dříve než nacisté. Sám Einstein se tohoto projektu neúčastnil a v roce 1944 varoval celý svět před likvidačními účinky atomové zbraně. Tehdy už bylo pozdě a po provedení atomového útoku pak Einsteina po zbytek života krutě tížilo svědomí.
Přečtěte si další známé citáty slavných osobností.
Teorie obecné a speciální relativity, Einsteinovy práce
V roce 1905 zveřejnil Albert Einstein celkem čtyři vědecké práce v německém časopise Analen der Physik, ke kterým dospěl ze svých vlastních experimentů:
- Brownův pohyb – představil zde svět atomů, na který se lze podívat běžným pohledem
- Rovnice E=mc2 – vztah mezi hmotou a energií; výše popsané
- Fotoelektrický jev – za jeho vysvětlení získal v roce 1921 Nobelovu cenu za fyziku
- Teorie speciální relativity – práce, během které se Einstein zabýval vnímáním času na odlišné sféře prostoru
Ve své teorii speciální relativity a o deset let pozdější obecné teorii relativity vysvětlil, že gravitace není jen síla, jak uváděl Isaac Newton ve svém gravitačním zákonu, ale důsledek zakřivení časoprostoru. Z toho plyne, že na jiné planetě s odlišnou gravitací, může čas probíhat rychleji nebo pomaleji.
Samotný Einstein pro snazší vysvětlení často chodil na vlakové nádraží ve švýcarském Bernu. Představme si jedoucí vlak, ve kterém se paprsek světla pohybuje po dráze od podlahy ke stropu. Tato dráha se jeví cestujícímu v daném vlaku jako mnohem kratší než člověku, který by na nástupišti pozoroval dráhu paprsku v jedoucím vlaku.
Kvůli tomu si člověk na nástupišti myslí, že paprsek světla se pohybuje rychleji, ovšem rychlost světla je v obou případech konstantní. Z toho vyplývá, že člověku na nástupišti ubíhá čas pomaleji než člověku jedoucímu ve vlaku. Tento jev nazýváme dilatace času. Vzpomeňte si na Einsteina, až budete třeba na vlakovém nádraží v Brně.
Albert Einstein – citáty, IQ, hádanky a hlavolamy
Často se lidí ptají, jaké měl Albert Einstein IQ, tedy jaké míry dosahovala jeho genialita. Tehdy se ještě neprováděly oficiálně uznávané inteligenční testy, ovšem Einsteinovo IQ se odhaduje v rozmezí 160 – 190 bodů. Co by za to většina českých politiků dala.
Jen pro představu, členové Mensy jsou jedinci s IQ hodnotou nad 130 a jejich počet dosahuje přibližně 2 procent naší populace. Množství géniů s IQ nad 150 je pouze okolo 4 setin populace, což navíc ještě neznamená, že daný jedinec dokáže svůj potenciál naplnit. Škoda, že jsme nikdy neměli příležitost sledovat Einsteina u pokerového stolu, jistě by se stal jedním z nejlepších hráčů.
Albert Einstein je autorem mnoha zajímavých citátů, mezi kterými vévodí jeho představa o příštích světových válkách:
„Nejsem si jistý, jakými zbraněmi se bude válčit ve Třetí světové válce, ale v té Čtvrté se bude bojovat klacky a kamením.“
Ve volném čase se Einstein rád zabýval luštěním různých hádanek či rébusů, které později sám vymýšlel. Dnes si můžeme zakoupit knížku Hádanky a hlavolamy Alberta Einsteina, kde naleznete mnoho zajímavých logických úloh, které procvičí naši mozkovou kapacitu. Pokud vás baví různé strategické deskové hry, vyzkoušejte hry Carcassonne nebo Osadníky z Katanu.
Vzpomenete si ještě na převratný objev Johanna Gregora Mendela?