ZAJÍMAVOSTI
Co znamená Bílá sobota a jaké zvyky se k ní pojí?
Bílá sobota je dnem ticha a rozjímání. Ježíš leží v hrobě a jeho učedníci jsou zahaleni smutkem. I kostely jsou zcela prázdné. Pod rouškou ticha a smutku se ovšem rodí nová naděje. Po setmění Bílá sobota ožívá bohoslužbou oslavující Ježíšovo zmrtvýchvstání…
Význam - Zvyky a pověry
Tradiční jídla - Otevírací doba
Foto: Profimedia
Jaký má Bílá sobota význam? Proč Bílá sobota?
Křesťané si každý rok během Bílé soboty připomínají smrt Ježíše Krista. Té předchází jeho ukřižování, které vzpomínají na Velký pátek. Po Bílé sobotě následuje Velikonoční neděle, kdy oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání. Tyto tři dny odkazující ke konci pozemského života a vzkříšení Ježíše Krista jsou nazývány Velikonoční třídení (triduum).
Bílá sobota je tedy dnem ticha, kdy se nekonají žádné bohoslužby. Ježíšovi učedníci museli v tento den přijmout realitu Kristovy smrti. Byli plní rozčarování a zoufalství. Věřící se proto na Bílou sobotu scházejí u Božího hrobu a v tichých modlitbách rozjímají nad tajemstvím Kristova utrpení.
Po západu slunce začíná bohoslužba oslavující Ježíšovo vzkříšení, ke kterému došlo v noci ze soboty na neděli. Označuje se jako Velká noc či Velikonoční vigilie. V kostelích vzplanou svíce a rozezní se varhany a zvony, aby připomínka Kristova ukřižování a smrti vyvrcholila jeho zmrtvýchvstáním.
Bílá sobota tak představuje jedinečný den, kdy se prolíná smutek a radost, ticho a oslava. Její název je pak pravděpodobně odvozen od bílé barvy rouch křtěnců, kteří byli během Velké noci pokřtěni. Bílá barva značí čistotu, naději a zbavení se hříchů.
Bílá sobota – tradice a pověry
Důležitým symbolem Bílé soboty je oheň. Během noční bohoslužby je před vraty kostela posvěcen oheň, kterým je následně zapálena velká svíce, tzv. paškál. Ten odkazuje na Ježíšovo světlo, které provází všechny věřící. Stejně tak je připomínkou vítězství života nad smrtí.
Lidé si k posvěcenému ohni chodili připalovat polínka a brali uhlíky, kterým si doma rozdělávali oheň. Pokud zůstala ohořelá dřívka, vyráběli z nich křížky, které nosili na pole, aby jim přivolaly úrodu. Také je zasazovali do trámů střech svých stavení, aby je chránily před požárem či krupobitím.
Mnohé dnešní velikonoční zvyky pochází z lidových tradic souvisejících s oslavou příchozího jara, které značí nový život a úrodu. Než vyšlo o velikonoční sobotě slunce, vymetala se z domů špína novým koštětem, aby bylo po celý rok čisto. Zvykem bylo také natírání stěn na bílo, což by mohlo rovněž vysvětlovat pojmenování Bílá sobota.
Muži pletli pomlázky z čerstvého proutí, které mělo dívkám po vyšlehání předat mladou vitální energii a plodnost. Ženy zas barvily vajíčka, která symbolizují nový život. Zvykem spojeným s Bílou sobotou jsou také tzv. „chodníčky zamilovaných“ – zamilovaní chlapci posypávali pískem cestu vedoucí k domu jejich milé.
Bílá sobota a tradiční jídlo (konec půstu)
Bílá sobota byla také koncem dlouhého půstu, proto bylo v kuchyni napilno. Obědvala se polévka z čerstvých bylinek a jako hlavní chod si lidé pochutnali na nádivce a klobáskách. Nádivce se také říkalo sekanice, sekanina nebo velikonoční snítek. Uvnitř nesměly chybět vajíčka a čerstvá nať z petrželky.
Tradičním pečivem vyráběným o Bílé sobotě byly tzv. podplamenice, což jsou placky ze žitné mouky, ochucené solí a kmínem. Pro děti se také peklo vykrajované sladké pečivo zvané hnětýnky.
Největší hody však probíhaly o následující slavnostní Velikonoční neděli (Boží hod), proto hospodyně již o Bílé sobotě ve velkém připravovaly pokrmy. Především pekly dnes již tradiční velikonoční beránky, mazance, bochánky, věnce, jidáše či zajíčky.
Hospodyně mely také ve zvyku těstem z mazanců potírat stromy v sadu ve víře, že zajistí úrodu. Někdy se stromy jen postříkali vodou.
Je Bílá sobota státní svátek? Mají obchody otevřeno?
Velikonoční tradice a pranostiky už známe, ale důležitou otázkou je dnes i otevírací doba obchodů. Mezi státní svátky v Česku patří velikonoční Velký pátek a Velikonoční pondělí. Bílá sobota tedy není státním svátkem a platí stejná otevírací doba jako každou jinou sobotu.
Termín velikonočních svátků 2024 (prázdniny)
(Zelený) Čtvrtek | 28. března |
(Velký) Pátek | 29. března |
(Bílá) Sobota | 30. března |
(Velikonoční) Neděle | 31. března |
(Velikonoční) Pondělí | 1. dubna |
Další velikonoční zvyklosti a pověry najdete ZDE.
Komentáře
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Otevírací doba o Velikonocích: jak bude otevřeno?
Velikonoční svátky jsou mezi lidmi velmi oblíbené a ve velkém se slaví – podívejte se, jak je otevřeno v obchodech, abyste si mohli nakoupit.
Veselé Velikonoce: SMS, obrázky, říkadla i přání v cizích jazycích
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, ve velkém je ale slaví i nevěřící, kteří dodržují spoustu tradic. ☀️ Podívejte se na ta nejlepší...
Proč se slaví Velikonoce? Je to kvůli týrání žen?
Důvody oslav Velikonoc vás nejspíše pořádně překvapí. Tradice velikonočních svátků je totiž brutální už od svého počátku.