Jaké bude počasí【2024】: Budou bílé Vánoce?

Prosinec je první zimní měsíc a zároveň je posledním měsícem roku. Jak bude ale prosinec vypadat v porovnání s předchozími roky? Dočkáme se nakonec zimy jako z Mrazíka?

Předpověď na prosinec 2024
Sněžení na sv. Martina – Pranostika
Loňský rok – Extrémy

Foto: Pixabay

Dlouhodobá předpověď na prosinec 2024

V dlouhodobé předpovědi to do 24. prosince 2024 vypadá na průměrné a mírně nadprůměrné teploty.

V první třetině prosince se očekávají průměrné týdenní teploty pohybující se kolem normálu. Průměrné denní teploty se mohou pohybovat od -1 do 3 °C. Předpokládáme, že oblačnost a zataženo se bude vyskytovat v celé první dekádě. Sněžení nastane pouze v horských polohách. Noční teploty se budou pohybovat mezi -5 až 1 °C.

V druhé prosincové dekádě se můžeme setkat s průměrnými denními teplotami mezi -2 až 5 °C. Vypadá to, že bude zataženo s občasnými sněhovými přeháňkami nebo slabým mrznoucím deštěm. Noční teploty budou celkem mrazivé mezi -5 až 0 °C.

V poslední dekádě prosince očekáváme, že se průměrné denní teploty budou pohybovat mezi -2 až 2 °C. Vypadá to tedy, že se v nížinách s velkou pravděpodobností bílých Vánoc nedočkáme, maximálně v horských polohách. Průměrné noční teploty se budou pohybovat mezi -5 až 0 °C.

• Astronomická zima začíná 21. prosince 2024 v 10:19.

Teploty kolem dlouhodobého normálu, tj. -0,4 °C, očekáváme v posledním týdnu tohoto roku a také v týdnu na začátku roku 2025. Normálové teploty jsou stanoveny jako aritmetický průměr denních teplot vzduchu z let 1961–1990 za jednotlivé kalendářní dny pro území celého státu vypočítaný z údajů všech měřicích stanic ČHMÚ.

Pravděpodobnost bílých Vánoc v ČR

Pravděpodobnost sněhu na Vánoce je dána zejména nadmořskou výškou míst v naší republice. V oblastech, jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic, je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 %.

Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 %. Ve vyšších polohách – zhruba 600 až 800 m n. m. je pravděpodobnost Vánoc na sněhu cca 40 až 60 %. Na horách (polohy nad 1000 m) pak přesahuje zpravidla 80 %, na hřebenech pohraničních hor i 90 %.

Podle ČHMÚ je pravděpodobnost bílých Vánoc v krajských městech následující:

• Liberec – kolem 60 %
• Karlovy Vary – 30 až 40 %
• Jihlava – 30 až 40 %
• Zlín – 30 až 40 %
• Ostrava – kolem 30 %
• Ústí nad Labem – kolem 30 %
• Olomouc – 20 až 30 %
• Brno – 20 až 30 %
• České Budějovice – do 20 %
• Praha – do 20 %
• Pardubice – do 20 %
• Hradec Králové – do 20 %
• Plzeň – do 20 %

Na Štědrý den bychom se mohli dočkat sněžení pouze v horských polohách, v nížinách budou Vánoce pravděpodobně na blátě. Předpověď na 24. prosince předběžně říká, že bude polojasno a teplota okolo nuly nebo lehce nad nulou.

Podle meteorologa ČHMÚ má z velkých měst letos největší naději na bílé Vánoce Liberec. Nic však není nemožné, vždyť i úspěšnost výhledu u teplot se pohybuje okolo 75 %.

Podle dostupných informací se vydatnější sněžení v nížinách dá očekávat nejdříve na přelomu prosince a ledna. Rozpis očekávaných teplot  uvádíme v tabulce:

Sněžení na svatého Martina: Co na to klimatologové?

„Nový sníh byl na sv. Martina, tedy 11. listopadu, na území ČR zaznamenán za posledních deset let (2012-2021) ve 4 případech – a sice v letech 2013, 2016, 2017 a 2019. Ve středních a nižších polohách (tedy na stanicích s nadmořskou výškou do 600 m) napadl nový sníh pouze v roce 2016,“ říkají klimatologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na základě záznamů za uplynulých 10 let.

V Praze v posledních letech sněží poměrně málo. Ze statistik vyplývá, že se vesměs jedná o sněhové přeháňky, kdy se sníh moc neudrží a taje. Pouze občas bývá sněžení intenzivnější a napadne nějaké měřitelné množství, kdy celková výška nového sněhu je měřena ČHMÚ od 1 cm.

Pranostiky na měsíc prosinec

Pranostika vychází z řeckého slova prognósis, což znamená předpověď. V dávných časech byli naši předkové více spjati s přírodou a pozorovali rostliny, zvířata i přírodní jevy.

Podle toho pak předpovídali, jaká bude úroda a počasí. Z toho pak vznikaly lidové pranostiky týkající se daných období. Uvádí se, že většina pranostik má pravděpodobnost úspěšnosti okolo 50 %, tedy mnohem méně než současné předpovědi počasí.

• Mléčná dráha v prosinci jasná, v roce příštím úroda krásná.
• Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.
• Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
• Jaký prosinec, takové jaro.
• Po studeném prosinci bývá úrodný rok; není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
• Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
• Studený prosinec – brzké jaro.
• Prosinec naleje a leden zavěje.
• Jaký prosinec, takový příští červenec.
• Když není zima před Vánocemi, je pak na jaře.

Loňský rok: Jaké bylo počasí v prosinci 2023, Vánoce 2023

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že loňský prosinec měl průměrnou teplotu 5,1 °C a byl tak teplotně nad normálem (odchylka +2,5 °C od normálu). Skončil na 11. až 12. místě z 249 prosinců od roku 1775.

• Nejvyšší průměrná denní teplota byla naměřena dne 25.12.: 11,2 °C.
• Nejnižší průměrná denní teplota byla naměřena dne 4.12.: -3,3 °C.

Po mrazivých dnech přišla následně obleva a Vánoce 2023 se tak zařadily mezi další teplotně výrazně nadprůměrné svátky posledních let.

Statistika: Prosincové počasí od roku 1982 do 2022

Pro ilustraci jsme využili data naměřená na hvězdárně Valašské Meziříčí (astrovm.cz). Web zmiňuje, že „prosince s nejmenším počtem mrazových dnů byly v letech 2006, 2015 a 2020 s počtem 12 dní". Jde o dny, kdy teplota klesne pod 0 °C a je mráz. V roce 2002 bylo 25 dní, kdy padal sníh. V letech 1972 a 2015 nepadal vůbec.

Foto: Pixabay

V tabulce níže se hovoří o tzv. ledovém dnu. Aby se jednalo o takový den, musí být maximální teplota vzduchu nižší než 0 °C. Oproti tomu u arktického dne maximální teplota vzduchu musí být nižší než -10 °C.

Prosincové extrémy: Praha Klementinum

Český meterologický ústav (ČHMÚ) uvádí, že pravidelná měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Je tomu tedy už 250 let a meteorologická pozorování v Klementinu pokračují dodnes.

ČHMÚ píše, že „ačkoliv klementinská měření dříve byla a rovněž i dnes jsou ovlivněna řadou faktorů (např. kvůli umístění měřících přístrojů v rámci areálu Klementina nebo jeho poloze v samém středu města), představují pro moderní vědu značně ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii".

Zdroj: ČHMÚ

#️⃣ Kdy napadne první sníh?

V dlouhodobém průměru se první sněžení vyskytuje na horách už před 20. říjnem, ve středních polohách (mezi 400 m a 600 m) v první dekádě listopadu a v nejnižších polohách republiky (Polabí, jižní Morava) po 20. listopadu. (infomet.cz)

#️⃣ Jak bude v zimě?

Podle snow.cz je velmi pravděpodobné, že zima jako celek bude teplotně nadprůměrná (hrozí i „superteplé“ počasí s africkým vzduchem), to by mělo být ale přerušováno vpády arktického vzduchu, který přinese „pravou“ zimu.

#️⃣ Kdy byly naposledy bílé Vánoce?

Vánoce s takovou sněhovou pokrývkou, kdy místy leželo i přes 50 cm sněhu, byly naposledy v Česku v letech 2001 a 2010.

#️⃣ Co je to aféra Climategate?

Termínem Climategate – spor o e-maily Climate Research Unit (CRU) bývá označována aféra, která začala v listopadu 2009 na oddělení pro výzkum klimatu (Climate Research Unit) na University of East Anglia. Na se veřejnost dostala korespondence klimatologů OSN. Podle Vítězslava Kremlíka jsme se „díky Climategate dozvěděli informace, které klimatologové přiznávají v soukromí, ale na veřejnosti o nich odmítají mluvit. Například jak chatrné jsou jejich klimatologické modely. Že se neotepluje, jak modely předpovídaly“.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: