1. Sedesatka.cz >
2. ZAJÍMAVOSTI

Podívejte se na životopis tajemné doktorky Taťjány Horákové, prezidentky údajné humanitární organizace Mezinárodní dětský kříž, sestavený podle informací, které o sobě doktorka během let prozradila do médií.

Foto: pxhere.com

Kdo je Taťiana Horáková z Mezinárodního dětského kříže?

Jára Cimrman našel na přelomu dvacátého a jednadvacátého století vážnou konkurenci pro příští vydání ankety o největšího Čecha. Média a veřejnost se teprve nyní dozvídají o všech skutcích, které za poslední roky vykonala prezidentka Mezinárodního dětského kříže MUDr. PhDr.Taťjana Horáková, CSc, žena, která musela už třikrát odmítnout Nobelovu cenu. Kromě řady nesmazatelných činů vykonaných ve prospěch lidstva mají obě osobnosti ještě jednu společnou věc - neexistuje žádná jejich fotografie.

Taťjána Horáková zaujala česká média, když server Lidovky.cz zveřejnil její dopis, kterým jako šéfka humanitární lékařské organizace podpořila postoj premiéra Andreje Babiše k přijetí padesáti syrských uprchlíků. Následně se ukázalo, že okolo osoby Taťjány Horákové i organizace Mezinárodní dětský kříž panuje řada pochybností.

Horáková vystupuje jako lékařka, s jistotou ale nevykonává lékařskou praxi ani v ČR, ani na Slovensku a není ani v jedné zemi vedena v rejstříku lékařů. Její organizace působila v Iráku, Čečně, Afganistánu, bývalé Jugoslávii, Palestině, Libanonu i Sýrii, přesto o ní žádná další organizace "z oboru" nikdy neslyšela.

Mezinárodní dětský kříž má sice údajně 29 poboček po celém světě a pracují pro něj dvě stovky lékařů, nemá ale žádné webové stránky, ani žádný transparentní účet. Organizace aktuálně sídlí v ulici Politických vězňů 9, ve stejné budově jako například KSČM, do její kanceláře ale podle místního hlídače nikdo nechodí. Na ještě jednu spojitost s komunistickou stranou mimochodem před lety upozornil také slovenský Týždeň. Jako kontaktní osoba organizace (která se tehdy ještě jmenovala Helios) byl na ministerstvu vnitra uveden JUDr. Miroslav Kříženecký, českobudějovický advokát a bývalý vojenský prokurátor, který byl v roce 2003 komunistickým kandidátem na prezidenta.

Tajemnosti okolo organizace jsou podle Horákové nutné z bezpečnostních důvodů, a ze stejných důvodů údajně už také třikrát odmítla nominaci na Nobelovu cenu míru. Přesto všechno zanechala tajemná doktorka Horáková v českých i slovenských médiích za poslední roky poměrně výraznou stopu. Její organizace posílala tiskové zprávy do ČTK a slovenské TASR, které je několikrát zveřejnily, a její názory často přebírala i další média. Kromě toho poskytla Horáková také rozhovory pro Český rozhlas a rozhlasovou stanici Proglas. Ze všech těchto zdrojů jsme čerpali, abychom sestavili co nejkomplexnější výčet činů této velké československé rodačky. Za jeho pravdivost neručíme, vždy jde ale o informace, které o sobě médiím poskytla sama Horáková nebo její organizace.

Životopis Taťjány Horákové podle Taťjány Horákové

Začneme jedinými informacemi z osobního života Horákové, které doktorka prozradila během svého rozhovoru pro stanici Proglas. Dozvíme se z něj, že doktorka kdysi přišla o manžela, a následně také o nenarozené dítě. Na klinice si ale osvojila vážně nemocného chlapečka, kterému "zemřeli oba rodiče, když si pro něj přišli do nemocnice" (?). Chlapeček přes vážné zdravotní potíže kráčel v jejích stopách a stal se z něj chirurg, který se přidal k organizaci. V nespecifikovaném konfliktu ho ale zabil granát a stal se tak jednou z dvaceti obětí mezi doktory Mezinárodního dětského kříže / Heliosu.

V bezprostředním ohrožení života se několikrát ocitla i sama Horáková. Nejvážnější byla asi chvíle, kdy pomáhala chlapečkovi, který přišel o nohu, a na předloktí ji škrábla střepina granátu. Mezi její další zážitky z válečné zóny patří porod dítěte zabité ženy uprostřed pouště, kde pak novorozeně mohla dát tatínkovi a čtyřem sourozencům, nebo operace slepého střeva malého chlapce pod náklaďákem a pod palbou ze všech stran.

Kromě toho se jí povedlo dostat z rukou Al-Kaídy uneseného libanonského chlapečka, italskou a francouzskou novinářku, německou archeoložku a chaldejského arcibiskupa (doktorka sama byla v minulosti za neznámých okolností unesena a vězněna).

Žádná z předešlých událostí se nedá zařadit na konkrétní místo nebo čas, dále už ale pojedeme podle časové osy.

• 1991 - Rok, do kterého doktorka Horáková datuje vznik organizace Helios (na českém ministerstvu vnitra je tato nezisková organizace zaregistrovaná od roku 1999).
• 2002 - Horáková se nabízí ruské vládě, že půjde vyjednávat s teroristy, kteří zadržují rukojmí v moskevském divadle Na Dubrovce a nabízí se dokonce teroristům výměnou za zadržované děti. Za svou snahu dostala poděkování ruské vlády.
• 2003 - V březnu prezidentka Heliosu vyzývá všechny lékaře na světě, aby společně s její organizací pomohli zachraňovat zraněných dětí v Iráku. Agentura ČTK informuje také o vyslání pětičlenného monitorovacího týmu chirurgů organizace Helios.
• 2004 - V době, kdy se zhoršila bezpečnostní situace v irácké Falúdži, se Horáková obrací se žádostí o intervenci na Mezinárodní výbor Červeného kříže a protestuje v OSN proti vraždě bezbranného Iráčana v mešitě americkým vojákem. Vyzývá také americkou vládu, aby zakročila.
• 2006 - V únoru Horáková vyzývá všechny redakce, které publikovaly karikaturu proroka Mohameda, aby se omluvily, a v březnu se pro změnu opět obrací na Mezinárodní výbor Červeného kříže v souvislosti s mučením vězňů v iráckých věznicích.
• 2006 - Horákové organizace posílá tým do zemětřesením postižené Indonésie. Horáková podle TASR projevila zájem i o pět záchranářů slovenské Komplexní Centrální záchranné služby s tím, že by sama uhradila náklady, šéf záchranářů Ján Culka ji ale údajně ignoruje. Culka následně pro Hospodárské noviny tuto verzi odmítá. Od Horákové měl dostat jenom jednu SMS zprávu a na jeho telefonáty už pak doktorka nereagovala.
• 2007 - Lybijský režim propouští osm let zadržované bulharské sestry, kterým ve vykonstruovaném procesu hrozil trest smrti. Asi nás příliš nepřekvapí, že i na tomto propuštění se podílela Taťjána Horáková, která s lybijským vůdcem Muamarem Kaddáfím komunikovala už od začátku celého případu. Získává za to ocenění bulharské vlády a zároveň v domácím tisku podpoří slovenského premiéra za jeho postoj v celé kauze (co nám to jen připomíná?). V tu chvíli se o doktorku Horákovou a její organizací začne zajímat slovenský magazín Korzár, který vydá první článek s pochybnostmi o existenci její organizace.
• 2007 - Helios se rozhodl udělit cenu profesoru Vladimíru Krčmérymu, který založil ve třetím světě několik klinik pro děti trpící nemocí AIDS. Krčméry říká, že organizaci, ani její prezidentku nezná.
• 2008 - Horáková podle tiskové zprávy odlétá s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym do Bogoty a vyjednávat s vedením organizace FARC. V tomto případě přichází s pochybnostmi o této zprávě i celé organizaci slovenský portál Týždeň.
• 2008 - Agentura TASR vydává zprávu, že bývalý ministr vnitra Gustáv Krajči má od mezinárodní humanitární organizace lékařů získat vyznamenání Pro Pax, Vitae et Humanitattis. Krajči na to reaguje slovy, že o Horákové nechce už nikdy slyšet, protože mu s manželem dluží nájem za dva roky. O organizaci si myslí, že funguje jen virtuálně.
• 2013 - V rozhovoru pro Český rozhlas Horáková uvádí, že má v Sýrii dva šestičlenné týmy lékařů. Když se jí redaktor na konci zeptá, jak může organizaci pomoct veřejnost, odpovídá doktorka ohledně jakýchkoliv kontaktů vyhýbavě.
• 2015 - Helios se přejmenovává na Mezinárodní dětský kříž. V září žádá českou vládu o přijetí padesáti syrských sirotků.
• 2016 - V rozhovoru pro Proglas se Horáková chlubí, že se jí podařilo za pomoci plzeňského biskupa Radkovského získat od papeže $100,000 na stavbu mezinárodní dětské kliniky pro zraněné děti a za peníze už v Česku pořídila objekt, který má k tomuto účelu sloužit.
• 2017 - Za své činy Horáková získává cenu Elišky Přemyslovny. Kvůli svému zdravotnímu stavu (podle pořadatelů je slepá a hluchá) si ale cenu nemůže vyzvednout osobně a přebírá ji za ní slovenský velvyslanec v Česku. Ocenění si na velvyslanectví dosud nikdo nevyzvedl.
• 2018 - Lidovky.cz zveřejňují článek, ve kterém Horáková podporuje premiéra Babiše v jeho postoji nepřijmout 50 syrských sirotků. Píše v něm také, že s Babišem často komunikuje. Lidovky pak dopis, který jim přišel přímo od Babišovy sekretářky stahují, když se začne spekulovat o důvěryhodnosti jeho autorky.

Zdroje informací:

• Korzár: Fica chváli neznáma mimovládka (2007)
• Týždeň: Kto je pani Horáková (2008)
• Český rozhlas - rozhovor (2013)
• Proglas - Křesťan a svět (2016)
• Řád Elišky Přemyslovny v roce 2017 si odneslo patnáct žen (2017)
• Nový deník: Babiše se ve sporu o sirotky zastala podezřelá humanitární organizace. Nikdo ji nezná (2018)
• Lidovky: Taťjana Horáková: tajemná lékařka s týmy chirurgů, kterou nikdo nezná (2018)