1. Sedesatka.cz >
2. ZAJÍMAVOSTI

České děti už mají naděleno od Mikuláše s andělem a čertem, teď s dychtivou netrpělivostí čekají, co jim pod vánoční stromeček přinese Ježíšek. Jak to ale mají děti v jiných koutech světa? Už jste slyšeli o čarodějnici Befaně, vánoční koze, skřítcích a skřeticích, nebo o koledujících Martíncích a Kateřinkách?

Ježíšek v zahraničí – svatí Mikulášové
pohanské tradice v Evropě – koledování
Vánoce v Africe a Asii

Foto: Profimedia

Kde nosí dárky Ježíšek?

Ježíšek nenosí dárky jen dětem v Česku, ale i u sousedů na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku. Slováci mu přezdívají Ježiško, Maďaři Jézuska a Rakušani Christkind. Okrajově se slaví i v Německu, kde nad ním ale převažuje vánoční děd Weihnachtsmann, a v Polsku, kde však většinou naděluje św. Mikołaj, tedy svatý Mikuláš, a lokálně také Hvězdička při baltském pobřeží. V této oblasti věří, že jim dárky nosí první hvězda, která vyjde na večerní obloze.

Tradice Ježíška jako toho, kdo naděluje dárky na Štědrý večer, překvapivě nesahá příliš hluboko, do našich končin doputovala z Německa teprve před 200 lety. Nejprve tuto tradici drželi čeští Němci, od nichž se rozšířila dál mezi bohatší vrstvy a později i mezi prostší lid. Zajímavé je, že ji původně zavedli němečtí protestanti, kteří nesouhlasili s uctíváním svatých, a to včetně oslav svatého Mikuláše. Nahradili je uctíváním Božího syna a jeho narození, které koreluje se zimním slunovratem a "narozením" nového kalendářního roku.

To vrhá nové světlo na zatvrzelé názory, že Ježíšek je autentickým symbolem českých Vánoc, kdežto Santa Klaus je náplavou z Ameriky. Tradice svatého Mikuláše, z nějž Santa vychází, totiž sahá mnohem hlouběji než náš dnešní Ježíšek.

Kde naděluje svatý Mikuláš, kde Otec Vánoc a kde Děda Mráz?

V mnoha koutech Evropy se dodnes v různě vykrystalizovaných podobách objevuje svatý Mikuláš, řecký biskup ze 4. století, jehož sláva se roznesla po celé Evropě. Vyprávěly se o něm příběhy, v nichž obdarovával potřebné a konal zázraky. V jednom z nich nadělil chudému otci pytle plné zlata na věna pro dcery. Vhodil je prý komínem, a proto se často setkáváme s představami, že Santa Klaus a další vánoční dědové, kteří vychází ze svatého Mikuláše, nosí dárky komínem, pod který je třeba si nachystat boty nebo ponožky.

To dělají děti například ve Francii, kde dětem Papa Noel (Otec Vánoc) naděluje do bot ořechy, sladkosti a ovoce. V Nizozemsku mají Sinterklaase, pro nějž chystají u krbu velké dřeváky plné slámy a pochoutek pro něj i jeho koně. Za to jim odměnou naplní boty sladkým překvapením. Obdobou svatého Mikuláše je také německý Weihnachtsmann, anglický Father Christmas a irský Daidí na Nollag.

Na východě Evropy nenaděluje ani děťátko, ani otec, ale rovnou děda. V Rusku, Bělorusku a na Ukrajině najdeme Dědu Mráze, v Bulharsku Dědu Koledu, v Rumunsku vánoční děd Mos Craciun. Vánoční dědové se objevují také v Pobaltí - v Litvě naděluje Kalėdų senelis, v Lotyšsku Ziemassvētku vecītis a v Estonsku Jõuluvana, všichni tři jsou v podstatě obdobou ruského Dědy Mráze.

Pozoruhodné oslavy probíhají na Islandu, kde nenaděluje jen jeden vánoční muž, ale rovnou dvanáct. Vánoce u nich prakticky začínají 12. prosince, kdy přichází první vánoční muž s nadílkou, a tak to jde každý den až do 24. prosince, kdy naděluje ten poslední. Původně se jednalo o troly, kteří scházeli z hor k lidským příbytkům a naháněli strach, dnes jsou mnohem přívětivější a přípomínají vánoční muže ze zbytku Evropy. Nejčastějším dárkem, který od nich islandské děti dostávají, jsou knížky, a tak Islanďané často čas vánoční tráví poněkud introvertně – čtením.

Tři Králové

Tradicí, která u nás odolala zubu času, jsou Tři Králové, kteří uzavírají období českých Vánoc, pořádají se tříkrálové sbírky a koncerty. Nicméně jsou země, ve kterých tito tři mudrcové představují vrchol zimních slavností. Jde především o Španělsko a země, které spadají pod vliv španělské kultury, tedy Latinskou Ameriku. V těchto zemích se každoročně pořádají velkolepé slavnosti a tříkrálové průvody ulicemi měst.

Předkřesťanské tradice v Evropě

Ve většině Evropy ustoupily staré pohanské tradice těm křesťanským, které se po století vyvíjely, až došly do své dnešní podoby. Jsou však území, kde předkřesťanské zvyky přetrvaly, a tak se vymykají křesťanské normě Ježíška, svatého Mikuláše a Tří Králů.

Například v Itálii naděluje čarodějnice Befana, která konkuruje místnímu vánočnímu otci Babbo Natale. Ve Skandinávii se to hemží vánočními skřety. Ve Švédsku nadělují Nissar (vánoční skřet) a Nissor (vánoční skřetice), v Norsku Nisse (vánoční skřet) a ve Finsku vánoční koza Joulupukki. Koza jako starý symbol Vánoc se objevuje napříč Skandinávií, v moderní podobě zimních oslav ale bývá čím dál častěji nahrazována vánočním dědou. V Německu mají kromě svého vánočního otce i ďábelského Krampuse a čarodějnici Perchtu.

U nás lze pohanské kořeny dohledat také v tradicích, které se slaví jen okrajově nebo postupem času vymizely. Řeč je o středozimkách, tajemných ženských postavách, které se objevovaly uprostřed zimy. Zajímá vás, kdo byla Štědrá bába, Matka Mikolajka nebo lucky a barborky? Více se o nich můžete dočíst TADY.

Zimní koledování

K tradičním zimním oslavám patří také zástupy koledníků. V českém prostředí se ještě v poměrně nedávné minulosti chodilo koledovat spíš na Vánoce než na Velikonoce. Mrazivé dny vyháněly děti na koledu od Štědrého dne až po Tři Krále, aby výslužkou obohatily nejen sebe, ale i hospodářství, k němuž patřily. Koledníkům byl zasvěcen zejména 26. prosinec, den svatého Štěpána. Jistě vám něco říká: "Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně?" V tento den děti chodily od domu k domu s betlémem a hvězdou na hůlce, aby zvěstovaly narození Krista. Tato tradice vymizela kolem druhé světové války, ale uchovaly se z ní písně zvané koledy, které v čase vánočním zpíváme a posloucháme dodnes.

Zemí, kde se zimní kolednické tradice uchovaly dodnes, je Estonsko. V průběhu listopadu, kdy přichází nejtemnější období roku a začínají kruté mrazy, se slaví Mardipäev, tedy den svatého Martina, a Kadripäev, den svaté Kateřiny. V předvečer dne svatého Martina jsou ulice plné koledujících Martínků navlečených do kožichů, někdo s kozími rohy, někdo s tváří pomalovanou uhlem, jiný s proutěným košem přes hlavu, a zpívají koledu, za kterou dostávají výslužku. Na den svaté Kateřiny pak do ulic vyráží děvčata celá v bílém, s šátkem na hlavě a červeně malovanými tvářemi, ke koledování zvoní rolničkami a řehtají řehtačkami, za což dostávají nadílku.

Vánoční tradice ve světě

Zatímco v Evropě a Americe se na Vánoce slaví různé křesťanské tradice v návaznosti na pohanské kořeny, v Asii se Vánoce v pravém slova smyslu slaví jen v rámci křesťanských komunit. Co se týče většinové společnosti, Vánoce pro ně bývají spíš svátkem, který znají skrze obchodní řetězce ze západu. A tak jde především o komerci a nákupní horečku. Například v Japonsku jsou Vánoce známé díky řetězci KFC, který tam v 70. letech pořádal masivní reklamní kampaně, v nichž figurovaly Vánoce. Od té doby Japonci slaví vánoční dny s kyblíkem kuřecích křidélek.

V Africe se Vánoce slaví například v Libérii, kde na Štědrý den chodí ulicemi žebrák Bayka a prosí o nadílku. V Gambii nebo Sierra Leone se pořádají maškarní průvody. V částech Afriky, které prošly silnou christianizací, se staví betlémy a hrají vánoční představení, která zvěstují narození Ježíše.

zdroje:

https://edition.cnn.com/2017/12/20/health/christmas-facts-children-parenting-without-borders-intl/index.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-na-stedry-den-vetsina-evropy-a-celeho-sveta-pracuje-cesko-patri-k-vyjimkam-18422
https://plzenoviny.cz/koleda-koleda-stepane-zanikla-tradice-vanocniho-koledovani/
https://grayline.is/blog/christmas-traditions-in-iceland