ZAJÍMAVOSTI
Velikonoční prázdniny: Datum, svátky, zvyky a tradice (2024)
Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky, a tak každý rok připadnou na jiný termín. Podívejte se, kdy si velikonoční prázdniny užijeme letos, k čemu se svátky vlastně vztahují a jaké jsou nejčastější lidové zvyky a tradice přežívající dodnes.
Datum velikonočních prázdnin
Velikonoční svátky a význam
Zvyky a tradice
Foto: Profimedia
Kdy jsou velikonoční prázdniny 2024 (a jak dlouho trvají)
Velikonoční svátky a s nimi i prázdniny pro školáky nastávají vždy po prvním jarním úplňku, a každý rok tak připadnou na jiný termín (tzv. pohyblivé svátky). Letos velikonoční prázdniny vychází na 28. března až 1. dubna. S konkrétními dny už je to jednodušší – ty jsou každý rok stejné, a to od čtvrtka do pondělí.
Od roku 2016 je velikonoční Velký pátek vyhlášen státním svátkem, a tak si prodloužené volno užijí i pracující rodiče. Proto také velikonoční prázdniny bývají poslední možností, kdy si vyrazit na rodinnou dovolenou na lyže.
Velikonoční prázdniny 2024 (dny a datumy) | |
Zelený čtvrtek | 28. března |
Velký pátek | 29. března |
Bílá sobota | 30. března |
Velikonoční neděle | 31. března |
Velikonoční pondělí | 1. dubna |
Velikonoce – Svatý týden (+ termíny)
Zmíněné velikonoční dny, během kterých probíhají i prázdniny, jsou v křesťanství součástí tzv. Svatého týdne (také Pašijový týden). Pro křesťany tedy Velikonoce trvají celý týden, který začíná již předchozí nedělí (Květná neděle) a končí následující Velikonoční nedělí (před Velikonočním pondělím).
Křesťané si tak připomínají poslední týden života Ježíše Krista, jeho smrt a následné vzkříšení. Svatý týden vrcholí tzv. Velikonočním triduem (třídením), který začíná Zeleným čtvrtkem a končí Ježíšovo zmrtvýchvstáním o Velikonoční neděli (Boží hod). Připomíná tedy Kristovo umučení, pohřbení a vzkříšení.
Velikonoční pondělí už s náboženstvím příliš nesouvisí a vychází z lidových tradic, často spjatých s vítáním přicházejícího jara a nového života.
Svatý týden / Velikonoční svátky 2024 | ||
Den | Význam | Letošní datum (2024) |
Květná neděle | Připomíná slavný příchod Ježíše do Jeruzaléma, během kterého byl vítán palmovými květy. Dnes je nahrazují vrbové jívy neboli kočičky. | 24. března |
Modré pondělí | Křesťané měli v tento den zakázáno pracovat, museli odpočívat a nabírat síly. Kostely se zdobily modrou barvou. Český název je pak doslovný překlad německého "blau" neboli také "práce neschopný". | 25. března |
Šedivé úterý | Hospodyně se po odpočinku pustily do důkladného úklidu. Šedivá barva tak pravděpodobně odkazuje na úklid. | 26. března |
Škaredá středa | Symbolizuje zrazení Ježíše Jidášem. Bývá také označována jako "Sazometná", jelikož bylo zvykem v tento den vymetat komíny. | 27. března |
Zelený čtvrtek | Křesťané si připomínají Ježíšovu poslední večeři. V tento se jedlo hodně jídla ze zelených surovin. Zeleným čtvrtkem začíná velikonoční triduum, které končí o Velikonoční neděli. | 28. března |
Velký pátek | Odkazuje k Ježíšovo odsouzení, ukřižování a smrti, ke které došlo podle bible ve tři hodiny odpoledne. V této době se dnes křesťané schází na bohoslužbu. | 29. března |
Bílá sobota | Náplní dne byly převážně přípravy na následující dny, pečení beránků, zajíčků, mazanců, pletení pomlázek atd. | 30. března |
Velikonoční neděle (Boží hod) | Za svítání vstal Ježíš z mrtvých a nastaly oslavy a období velké radosti. Den Kristova zmrtvýchvstání je největším křesťanským svátkem. | 31. března |
Velikonoční svátky: Zvyky a tradice
Velikonoce jsou směsicí křesťanských svátků a pohanských tradic spojených s vítáním jara. Náboženský kontext již známe, a tak se nyní pojďme podívat na ty nejčastější velikonoční lidové zvyklosti a tradice.
Příchod jara byl již v dávných kulturách (kdy ještě pojem Velikonoce neexistoval) oslavován jakožto obnova přírodní síly a začátek zemědělských prací. Postupně tak vznikaly různé zvyky a pověry, které měly přírodě zajistit ochranu a plodnost. Některé z nich přežily dodnes a jsou spojeny s velikonočními svátky.
Velikonoční tradice: Pomlázky
Šlehání dívek a žen ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí na Velikonoční pondělí je dávným a především českým zvykem. Podle tradice mají být dívky na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost.
Podle dalšího výkladu vychází slovo pomlázka z výrazu „pomladit“. Proutí pochází z mladé vrby v rozkvětu života, aby mohlo tuto životní energii předat vyšlehané dívce. Ta na oplátku daruje chlapci malované vajíčko jako symbol nového života.
Jak se plete pomlázka zjistíte ZDE.
Podle tradice muži při šlehání žen pomlázkou také pronášejí koledy…
Velikonoční tradice: Koledy
Koledovat by se dle tradice mělo jen od půlnoci do půlnoci, v některých oblastech se však koleduje jen do pondělního poledne. Nejznámější koleda zní: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
Další méně známé říkanky jsou např.:
- "Kázal kadlec i kadlička, aby daly tři vajíčka, jedno modrý a dvě rudý, kuřice vám snesou jiný."
- "Na zeleném proutku, u nás doma v koutku, vajíčko se protáčí, moje milá otáčí."
Velikonoční tradice: Malování vajíček
Vajíčka, která dostávají chlapci jako odměnu za vyšlehání pomlázkou, bývají různě zdobená, což odpovídá místním zvyklostem. Různé barvy také nesou své významy, např. ve východní tradici se vajíčka barví na červeno, čímž symbolizují Ježíšovo krev.
Jak na barvení velikonočních vajíček poradíme v tomto článku.
Velikonoční tradice: Polévání vodou
V některých oblastech ještě přežívá zvyk polévání mužů vodou, čímž ženy jakoby oplatí vyšlehání pomlázkou. Někde se to dělává na Velikonoční pondělí odpoledne, jinde až v úterý ráno. Někdy se také místo vody používají dámské parfémy.
Velikonoční tradice: Beránek
Pečivo ve tvaru beránka je tradiční velikonoční pochoutkou, která se obvykle peče o Bílé sobotě. Původ a význam této zvyklosti nás vede zpět do křesťanství a daleko do židovské historie. Beránek je s židovskou kulturou spjat již od odchodu Židů z Egypta pod vedením Mojžíše (okolo 1200 př.n.l.).
Právě díky beránkově krvi se zajatým Židům v Egyptě vyhnula zkáza, která postihla všechny prvorozené. Beránek se tak pro Židy stal tradiční velikonoční obětí a připomínkou vyvedení Židů z Egypta Mojžíšem.
Do naší kultury se však symbol beránka dostal skrze křesťanství. Ježíš totiž zemřel na kříži údajně v době, kdy v Jeruzalémě probíhalo tradiční obětní zabíjení beránků. A stejně jako beránci byl Ježíš v křesťanském výkladu obětován v zájmu celého lidstva.
Beran byl obřadním jídlem až do středověku, ale protože bylo jeho maso příliš drahé, nahradilo ho pečivo ve tvaru beránka. (Koukněte na nejlepší recepty na velikonočního beránka.)
Velikonoční tradice: Mazanec
Tradiční mazanec ve tvaru bochánku se peče, stejně jako beránek, během Bílé soboty, aby byl připraven na Velikonoční neděli. Ta byla totiž po dlouhém půstu prvním dnem, kdy se lidé mohli pořádně najíst. Mazanec tak symbolizuje konec odříkání a oslavu nového života.
Samotné slovo mazanec odkazuje na svaté pomazání v kostele, které muselo konzumaci tohoto sladkého pečiva přecházet. V dřívějších dobách však mazanec nebyl sladký, ale připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec, aby získal svou žlutou barvu.
Top recepty na lahodný velikonoční mazanec ZDE.
Velikonoční tradice: Kočičky
Tradice svěcení kočiček na Květnou neděli má svůj prapůvod opět v biblickém příběhu. Tyto vrbové větvičky odkazují ke slavné křesťanské události – Ježíšovo vjezdu do Jeruzaléma, během kterého byl vítán palmovými větvičkami. Ty se v našich zeměpisných šířkách nevyskytují, a tak byly později nahrazeny větvičkami vrby jívy, tedy kočičkami.
Lidé si jimi zdobili své příbytky, zastrkávali je za okna, ke krucifixům nebo je zapíchli na okraj pole s mladým obilím, aby úrodu chránily. Na Květnou neděli se kočičky také světí v kostele a pálí se o rok později na Popeleční středu.
Velikonoční tradice: Řehtání
Hlučící řehtačky (řehtací trakaře) jsou dalším symbolem Velikonoc a tradicí, která v některých oblastech přežívá dodnes. Obvykle s řehtačkami chodili během tří dnů svatého týdne mladí chlapci a hlučeli s nimi po celé vsi.
Hluk řehtaček měl nahrazovat zvony, které v kostelích od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty umlkly – „odlétly do Říma“. Význam a původ této zvyklosti však bývá vysvětlován různě.
V náboženském výkladu má hrčení trakařů symbolizovat vyhánění Jidáše. Jiné zdroje přisuzují hluk řehtaček svolávání prvních křesťanů k bohoslužbě.
V lidových tradicích patří řehtačky opět k ochranným rituálům v souvislosti s příchodem jara. Pomocí magické síly má jejich hluk vyhánět zlé duchy.
(Potřebujete tip na zajímavé velikonoční přání? Nechte se inspirovat ZDE.)
Otevírací doba na Velikonoční svátky
Otevírací dobu obchodů během Velikonočních svátků sice křesťané ani pohané v dávných dobách neřešili, pro nás je to ale v současnosti poměrně velké a důležité téma. Podle zákona nesmí mít na státní svátek otevřeno žádný obchod s plochou nad 200 m2.
Zda si budete moci o Velikonocích nakoupit ve svém oblíbeném obchodě zjistíte tady.
Zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce
- http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/zvyky/121-velikonocni-zvyky-a-tradice/
- https://www.seznamzpravy.cz/clanek/velikonoce-dny-vyznam-146700
Komentáře
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Jak letos vychází státní svátky a prázdniny 2024/25
Státní svátky, volno a prázdniny v roce 2024. Na kdy si naplánovat prodloužený víkend a dovolenou? Jak jsou ve svátky otevřené obchody? Dočtete...
Církevní kalendář: Svátky, jména, online
K čemu se používá liturgický kalendář? Je nějaký rozdíl mezi tím římskokatolickým a pravoslavným?
Znamená masopust jen masky a koblihy, nebo je v tom víc?
Kdy je letos masopust neboli fašank? Proč slavíme tuto tradici a proč je její součástí karnevalový průvod? A jak na masopust navazují...