Novinky o Brexitu - co to je, referendum a kdy nastane

Od roku 2016 se v médiích velmi skloňuje termín brexit. O co ale vlastně jde, jaký je jeho význam a jaké budou případné dopady?

Foto: Pixabay

Co je brexit – Výsledky referenda – Význam, dopady, tvrdý brexit – Druhé referendum

Co je brexit, jak vznikl a kdy bylo referendum o brexitu (datum)

Brexit je pojem, který označuje proces ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Jedná se o zkratku výrazů Britain a exit, tedy Británie a odchod. O brexitu se začalo porvé nahlas mluvit před volbami do Evropského parlamentu 2014, kde s programem o ukončení členství Británie v EU přišla strana UKIP v čele s Nigelem Faragem. Získala tehdy téměř třetinu všech hlasů.

V zemi postupně sílily hlasy o opuštění EU. Konzervativní strana, vedená premérem Davidem Cameronem, se pak před parlamentními volbami 2015 zavázala, že v případě vítězství vypíše referendum o setrvání Britů v EU. Cameron nakonec skutečně zvítězil, stal se znovu premiérem, a 23. června 2016 se zmíněné referendum, které v Česku prosazuje například SPD Tomia Okamury, uskutečnilo.

Sám premiér byl pro setrvání a byl si jistý, že budou mít obyvatelé stejný názor. Pro vystoupení byla naopak zmíněná strana UKIP, severoirská DUP nebo Boris Johnson, člen Konzervativní strany.

Nepřehlédněte: Velkou Británii čekají v prosinci 2019 předčasné volby

Brexit referendum: výsledky byly nečekané

Britové si však v referendu odhlasovali možnost Leave (odejít), zjevně bez nějakého reálného plánu, jakým směrem se bude země v následujících měsících a letech ubírat. To se nelíbilo hlavně Skotům a Severním Irům, kteří se jasně vyjádřili proti odchodu z EU.

Zastánci odchodu v kampani tvrdili, že dohodnout nové podmínky s EU bude „otázka 24 hodin“, skutečnost však byla taková, že v zemi zavládl politický chaos a až teprve v březnu 2017 byl aktivován článek 50 Lisabonské smlouvy, čímž se spustilo 2leté období, během kterého se mají strany dohodnout, jak budou dále probíhat vzájemné vztahy mezi EU a státem, který Unii opouští.

Tento termín vyprší 29. března 2019, (pokud nebude prodloužen, což je také jedna z možných variant) od tohoto dne zanikne členství Británie v EU.

Ani to však není stoprocentní – až do konce roku 2020 platí ještě jakési „přechodné období“, kdy budou stále v Británii platit pravidla EU, už ale nebude moci o ničem rozhodovat.

Cameron po brexitu rezignoval, novou premiérkou Theresa May

Premiér David Cameron uznal porážku a po odsouhlasení brexitu odstoupil z funkce, na jeho místo nastoupila Theresa May (duben 2017) a jen pár měsíců po zvolení prosadila předčasné volby. Ty pro ni však neskončily úspěchem – musí se až dosud spoléhat na severoirskou DUP, což jí situaci neusnadňuje.

Jednání o podobě brexitu probíhají už od června 2017, od té doby se jedná každý měsíc, stále však ani zdaleka není hotovo.

Brexit význam / brexit dopady / ve hře je i tvrdý brexit

Evropské podmínky „rozvodu“ jsou jasně dané a od počátku se jedná o těchto bodech:

• budoucí plnoprávné nastavení občanů EU, kteří v Británii žijí legálně
• finanční vyrovnání britských závazků vůči EU (desítky miliard eur)
• nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem (Sev. Irové jsou součástí Spojeného království)

Možná trochu překvapivě je asi největším problémem poslední zmíněný bod. Evropská unie (hlavně na popud Irska) žádá, aby Britové zaručili, že nevznikne kontrolovaná hranice (bez volného obchodu či cestování) mezi Iry a Severními Iry.

To ale britská vláda odmítá, Severní Irsko údajně nemůže mít jiné podmínky jako zbytek Spojeného království. Řešením je podle premiérky to, aby nevznikly kontrolované hranice nikde, není to však tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Britové totiž nejspíš sami neví a nejsou jednotní v tom, jaký vztah k EU vlastně chtějí mít.

Aby toho nebylo málo, britskou konzervativní vládu drží svou díky své podpoře již zmíněná severoirská strana DUP, které se rozhodně nelíbí, že by se mělo něco měnit na přátelském vztahu s Irskem. Případný pád vlády by určitě pro Británii nebyl při současných problémech ničím příjemným. Ve hře dokonce může v krajním případě být i referendum o připojení Severního Irska k Irsku.

Je také docela dobře možné, že se do zmíněného 29. března 2019 nepodaří Británii a EU dojednat podmínky – v tom případě nastane tzv. tvrdý brexit. To v praxi znamená, že by se dotkl například obchodu (dovoz a vývoz – celní povinnosti, kontroly...), kontrolovaly by se hranice (znovuotevření celnic, velké fronty...) a vzniklo by spoustu dalších problémů a komplikací, které platí pro mimoevropské státy.

Theresa May, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a další přední evropští politici přesto věří, že tvrdý brexit nenastane a nebyl by rozhodně dobrou volbou.

Brexit: druhé hlasování premiérka Mayová vylučuje

Podle spousty průzkumů by si v současné době Britové brexit neodhlasovali, mnozí proto žádají další hlasování. To ale premiérka jednoznačně odmítá – podle ní by „byla pošlapána důvěra těch, kteří v roce 2016 hlasovali pro odchod“.

Pouhých 14 % občanů si podle průzkumu myslí, že si premiérka vede v jednáních o brexitu správným způsobem.

Brexit wiki – na Wikipedii spíš historie, aktuální info v TV nebo na internetu

Stránka o Brexitu se nachází také na české Wikipedii, rozhodně ale nepřevyšuje svou kvalitou a obsahem článek na anglické Wiki, kde je vše popsáno opravdu do nejmenších detailů. Pokud tedy umíte anglicky, rozhodně článek doporučujeme – najdete jej zde.

Pakliže vás spíš než historie brexitu zajímá aktuální info, stačí sledovat televizi nebo jakýkoliv zpravodajský portál na internetu, články o brexitu vychází na mnoha serverech prakticky každý den. S blížícím se březnem 2019 jich určitě nebude méně.

Přečtete si článek o volbách do Evropského parlamentu 2019, které brexit ovlivní

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: