1. Sedesatka.cz >
2. POLITIKA

Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu je tématem, které rezonuje napříč společností. Čeho se strategie týká a jaký dopad mohou mít rozhodnutí na Českou republiku?

Foto: Freepik

Co je Green Deal: Zelená dohoda pro Evropu, co je to evropská Zelená dohoda

Green deal není název jednoho dokumentu, ale jde o pojmenování celého souboru politických iniciativ Evropské komise. Jedná se o právně nezávaznou dohodu, obecný a strategický text, který má sloužit jako odrazový můstek pro další plánování a vyjednávání.

Green deal vznikl jako reakce na klimatické změny a cestu Evropské unie k ekologické transformaci. Závazky vyplývají z Pařížské dohody o klimatu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016 a ratifikovalo ji 55 zemí odpovídajících za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů.

V červnu 2019 přijala Evropská rada strategickou agendu na období od 2019 do 2024, kdy hlavním cílem je požadavek na vybudování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy. Green deal se dotýká oblastí, jako je životní prostředí, klima, doprava, průmysl, energetika, zemědělství a udržitelné financování.

Green deal – překlad

Oficiálním názvem z angličtiny – European Green Deal (EGD). Do češtiny se nejčastěji překládá jako Zelená dohoda, či Zelená dohoda pro Evropu.

European Green Deal: Klimatická neutralita

Green deal postihuje tři základní oblasti. První z nich se týká snižování emisí skleníkových plynů s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V rámci už stanoveného cíle k roku 2030 mají být evropské emise oproti roku 1990 nižší o 55 %. K vytyčenému cíli, tedy k dosažení 55% snížení emisí, má napomoci soubor návrhů v balíčku Fit for 55.

Green Deal, Greendeal: Cirkulární ekonomika

Další oblastí je přechod k oběhové (cirkulární ekonomice) a spravedlivá transformace (leave no one behind), což je finanční a technická podpora pro znevýhodněné regiony. Zelená dohoda pokrývá také cíle, mezi kterými je například ochrana biodiverzity, zelené stavitelství, přechod k čisté energii, udržitelná a smart mobilita a další.

Předpokladem cirkulární ekonomiky bude například návrh udržitelných výrobků nebo oběhovost ve výrobních procesech. Akční plán postihne mimo jiné odvětví elektroniky a informačních a komunikačních technologií, plastů, obalů, baterií, textilu, potravin, stavebnictví a budov.

Dílčí cíle v rámci strategie EU do roku 2030 jsou:

• rozšíření chráněných suchozemských a mořských oblastí v Evropě,
• obnovení poničených ekosystémů, tj. snížení používání pesticidů,
• podpora udržitelné produkce a spotřeby potravin,
• podpora růstu a využívání čistších zdrojů energie (mořské obnovitelné zdroje energie nebo vodík),
• snaha o dosažení životního prostředí bez toxických látek,
• vysazení 3 miliard nových stromů,
• zrevidování systému obchodování s emisními povolenkami.

Zelená dohoda – elektromobilita

Elektromobilita, která má podpořit čistší dopravu, je pouze jednou z iniciativ Green Dealu. Dle dostupných informací elektromobilita postupuje i v bohatých evropských státech pomaleji, než se očekávalo. Její závislost na dotacích je stále nutná.

Unijní zákaz nových spalovacích aut k roku 2035 je často diskutovaným tématem společným pro strany napříč politickým spektrem, a to i na půdě Evropského parlamentu.

EU Green Deal, Green deal – schválení

Může se zdát, že Green deal přináší jen samé restrikce, ale pokud se podíváme na financování, není to zase tak černobílé. Evropská unie se strategicky snaží směřovat do udržitelných aktivit 500 miliard eur investic ze strany bank a investorů a dalších 500 miliard eur jde na transformaci ekonomiky z veřejných zdrojů.

Tato částka slouží k naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu až do roku 2050, a to každoročně. Pro mnoho firem je tak Green deal významnou obchodní příležitostí.

Green deal – nevýhody

Nevýhody lze spatřovat v přerozdělování evropských peněz. Česká republika stojí a bude stát před rozhodnutím, do kterých aktivit budou finance proudit, aby došlo ke splnění Zelené dohody. České firmy v cestě za zeleným financováním budou muset disponovat potřebnými daty a zároveň splnit řadu legislativních povinností.

Green deal summit, Green deal – Babiš, Fiala, kdo podepsal Green deal za ČR

V únoru roku 2024 došlo Evropskou komisí k uveřejnění nového návrhu pro dekarbonizaci. Za nový dekarbonizační cíl by se tak k roku 2040 považovala 90% redukce skleníkových plynů oproti roku 1990. V případě, že dojde ke schválení návrhu v europarlamentu a zároveň by byl jednomyslně schválen členskými státy, Evropská komise ho promění do konkrétních legislativních opatření.

Paradoxem je, že proti návrhu se ostře vymezili zástupci uskupení ANO, přičemž jejich předseda Andrej Babiš v roce 2019 nový cíl Green Dealu za Českou republiku schválil. Z veřejných zdrojů je zřejmé, že žádné specifické podmínky ani výjimky pro Českou republiku nevyjednal.

„Green Deal samozřejmě zrušit nejde, ale co je racionální, je upravit požadavky ekologické politiky, které dopadají na zemědělce, aby to bylo vůbec realizovatelné. Velmi rychle na výhrady zemědělců reagovala Evropská komise a už provedla některé úpravy, které se týkají třeba určitých předpisů v oblasti hnojiv a tak dále,“ říká k Zelené dohodě předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Green deal ČR: Návrh pro rok 2040

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka, který je také hlavním garantem domácí klimatické politiky, prozatím nelze potenciální dopady nového návrhu na Českou republiku posoudit. Nový cíl pro rok 2040 být „realistický, dosažitelný, a to s ohledem na jednotlivé země,“ dodává Hladík.

Green deal Česko

Na základě informací o návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí by měl podíl obnovitelných zdrojů na české spotřebě do roku 2030 dosáhnout 30 %.

Česká ekonomika by v rámci směrování ke klimatické neutralitě řešila renovace budov, zvýšení výkonu fotovoltaických elektráren, otázky energetických úspor a zásadního snížení využívání uhlí. Podobně se na naplnění závazku z Pařížské dohody připravují všechny evropské státy.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu se očekává, že podíl jaderné energetiky na celkové energetické produkci bude postupně růst a to s cílem „dosáhnout zhruba 50% podílu jaderné energie na výrobě elektřiny do roku 2050 a rozšířit využití tepla z jaderných elektráren pro další města“.