ZAJÍMAVOSTI
Proč vidíme barvy – tajemství lidského oka
Zajímalo vás, jak je možné, že lidské oko vidí tak širokou barevnou paletu? Proč vůbec vidíme barvy? Pojďte nahlédnout do tajemství lidského oka!
Foto: Pixabay
Zrak: nejdůležitější smysl
Díky zraku můžeme vnímat své okolí – světlo, barvy, tvary. Pro člověka to je jeden z nejdůležitějších smyslů, díky kterému vnímá nějakých 80 procent všech informací. Zrak je založen zejména na vnímání kontrastu, umožňuje nám sledovat kontury, vzdálenosti a orientovat se v prostoru.
Vnímání barev je umožněno na základě fyzikálních vlastností. Světlo vyzařuje na vlnové délce, a to na různých úrovních. Oko tyto jednotlivé vlnové délky dovede rozpoznat a tím jej vnímá jako barvy. Předměty svou barvu získávají díky odrážlivosti – tedy podle vlnové délky – které pohlcují a které naopak odráží. Podle toho se pak určí barva. Proto na rozpoznání barvy existují přístroje, které tuto vlnovou délku měří.
Barva v oku – proč vidíme barvy?
Díky zraku vnímáme i barvy – do lidského oka vniká světlo, přičemž zde se nachází vrstva receptorů, na které dopadají paprsky a systém neuronů pak informaci přenáší do mozku. Přesněji. Vnímání barev v oku zajišťují čípky. Existují tři druhy, které se liší barevnými pigmenty a citlivostí podle vlnové délky světa. Čípky vnímají tři základní barvy – červenou, zelenou a modrou (RGB). Světlem vzniká řetěz chemických reakcí, které vedou k převedení signálu na vzruch, jenž nese informaci do zrakových center v mozku. Lidské vidění je tzv. trichromatické – skládá se ze tří barev. Proč je vlastně nebe modré, věděli jste to?
Foto: Pixabay
Stavba oka – proč vidíme barevně
Oko se skládá z oční koule a dalších orgánů. Základem je sítnice, která obsahuje fotoreceptory, specializované světločivé buňky, tyčinky a čípky. Tyčinek je asi 130 milionů a k jejich aktivaci stačí malé množství světla, nedokážou zprostředkovat příliš ostré a barevné vidění – „vidí“ černobíle. Barvy mají na starosti čípky, kterých je asi 7 milionů a jsou mnohem citlivější a dovedou zachytit větší spektrum světla. Díky nim vidíme ostře a barevně.
Člověk je schopen vnímat jen omezené spektrum světla – přibližně od 380 do 750 nm – označujeme to jako viditelnou oblast elektromagnetického spektra. Jednotlivé barvy nejsou nijak ohraničené – jsou spojité a barvy plynule přecházejí mezi sebou. Mnoho barev vzniká mícháním vlnových délek. Jedinečná – čistá barva daná jedinou frekvencí se označuje jako chromatická. Smícháním všech barev vzniká bílé světlo.
Pod hranicí 400 nm se nachází pásmo ultrafialového záření a nad 700 nm se už jedná o infračervené záření. Lidské oko takové záření není schopno vnímat.
Video: Jak se skládají barvy
Jestli se chcete přiučit o skládání barev populárně-naučným způsobem a nechcete si o tom jen číst ve 100 + 1 zahraniční zajímavosti, máte v následujícím velice povedeném videu možnost. Uvidíte názorné ukázky, jak vznikají barvy mícháním RGB, ale také prostřednictvím CMYK, jenž se používá v barevných tiskárnách.
Projděte si zajímavosti a aktuality ze světa i ČR!
Zdroje: Wikipedia, Wikisofia
Komentáře
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Syndrom karpálního tunelu - příznaky, léčba a operace
Jaké jsou příčiny syndromu karpálního tunelu, jak se dá léčit a jak mu můžeme předcházet?