Velikonoce – Zelený čtvrtek: Co nedělat a co jíst?

27.03.2024 16:03 | Autor: Dana Klomínková

Sdílet

Facebook
Twitter
Kopírovat odkaz

Zelený čtvrtek je pátým dnem Pašijového neboli Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. Jaký je jeho význam a co byste na tento den neměli dělat?

Zelený čtvrtek:
Datum – Význam – Tradice a zvyky
Co se dělá – Jídlo – Co se nesmí
Pranostika

Foto: Freepik

Kdy je Zelený čtvrtek

Velikonoce se řadí mezi pohyblivé svátky a jejich oslava vždy probíhá první neděli po prvním jarním úplňku. V letošním roce vychází Zelený čtvrtek na 28. března 2024.

V dalších letech vychází Zelený čtvrtek na tyto data:

Rok	Zelený čtvrtek
2025	17. dubna
2026	9. dubna
2027	1. dubna
2028	20. dubna
2029	29. března
2030	18. dubna

Proč Zelený čtvrtek, Velikonoční triduum

Zelený čtvrtek představuje začátek velikonočního tridua (doba tří dnů), které končí Velikonoční nedělí. Velikonoční triduum zahrnuje tři nejvýznamnější dny Velikonoc, kdy byl Ježíš umučen, pohřben a následně vzkříšen.

Uvádí se, že pojmenování „zelený“ dostal pravděpodobně zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý, plačtivý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Jiná verze původu názvu zmiňuje jeho odvození od zeleného mešního roucha používaného v kostelích, nebo od pověry, že se musí jíst výhradně zelená strava.

Zelený čtvrtek – tradice, pověry a zvyky

Zelený čtvrtek má připomenout poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly před jeho ukřižováním. Při poslední večeři (tzv. eucharistie) Ježíš podal svým učedníkům víno (jako jeho krev) a chléb (jako jeho tělo) a omyl jim nohy na znamení toho, že křesťané mají sloužit druhým. Právě symbolické omývání nohou je neodmyslitelnou součástí protestantských oslav Zeleného čtvrtka.

K Zelenému čtvrtku se váže i zvyk, podle kterého zvony odlétají do Říma pro požehnání Svatého otce a nahrazují je řehtačky a klapačky. Zvony se pak opětovně rozezní na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Rachot řehtaček a klapaček má navíc zahnat zlé síly.

Zelený čtvrtek je mimo jiné dnem odpouštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni nazpět mezi věřící.

Co se dělá na Zelený čtvrtek

Podle tradice hospodyně na Zelný čtvrtek před východem slunce uklízely. Smetí se poté nosilo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby z příbytku utekl hmyz a myši.

Pečené velikonoční jidáše měly také svůj účel. Jeden kousek se na Zelený čtvrtek hodil do studny kvůli zajištění čerstvé vody, případně se dal i dobytku, aby byl zdravý po celý rok. Další tradice, která se váže k velikonočním jidášům, praví, že kdo sní jidáše potřené medem, bude po prý celý rok chráněný před hadím uštknutím a bodnutím létavého hmyzu.

V minulosti se lidé na Zelený čtvrtek před rozedněním pomodlili a omyli se ranní rosou, aby se ochránili před onemocněním šíje a dalšími neduhy. Na některých místech se tento zvyk dodržoval až na Velký pátek.

Hospodáři na Zelený čtvrtek seli hrách a len. Podle pověry se mělo za to, že to, co se tento den zaseje, bude dobře prospívat.

Zelený čtvrtek – jídlo, půst: Co se jí na Zelený čtvrtek

Podle tradice by se na Zelený čtvrtek měly podávat zejména zelené pokrmy, jako je například špenát, salát, kapusta, hrách, zelí nebo první jarní byliny (kopřivy, hluchavky, kerblík, medvědí česnek). Jídla připravená z těchto surovin měla zajistit pevné zdraví po celý rok. K obědu často byla sladká kaše s medem.

V předvečer Škaredé středy či na Zelený čtvrtek se pečou a jedí velikonoční jidáše. Pečivo svým tvarem odkazuje na spletený provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš.

V současné době patří k oblíbeným jídlům špenátová velikonoční nádivka a získává na popularitě také zelené pivo.

Co se nesmí na Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek by se nikdo s nikým neměl hádat a lidé by si neměli nic půjčovat. Jen díky tomu se pak lidem budou celý rok vyhýbat všechny hádky a najdou si k nim cestu peníze.

Zelený čtvrtek je příhodný pro výsadbu hrachu a obilí, ale poté se až do Bílé soboty nesmí orat nebo cokoliv jiného s půdou podnikat, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán. Kdo by půdou hýbal, tak tomu se na poli nic neurodí.