1. Sedesatka.cz >
2. ZAJÍMAVOSTI

U nás v ČR jsme doposud byli zvyklí vídat tornáda pouze v katastrofických filmech. Po událostech spojených s výskytem tornád na Jižní Moravě je nasnadě otázka, zda se ničivá tornáda v ČR budou opakovat, nebo šlo jen o ojedinělý jev. Určitě však není na škodu vědět, jak tornáda vznikají. Jaké škody mohou napáchat a jak se chovat, pokud se s ním setkáte.

Foto: Pixabay

Co je tornádo - Jak se chovat během tornáda - Největší tornádo v ČR

Jak vznikají tornáda

Tornáda se tvoří při srážce teplého a vlhkého vzduchu se vzduchem studeným a suchým. Hustší studený vzduch je stlačován nad teplým vzduchem, což obvykle vytváří bouřky. Teplý vzduch následně stoupá skrz masu chladnějšího vzduchu, což způsobuje vzestupný proud. Pokud se navíc prudce mění rychlost nebo směr větru, vzestupný proud může začít rotovat.

Spojení vertikálního a rotačního pohybu vytvoří široký sloupec vířícího vzduchu (tzv. mezocyklonu). Z dosud ne zcela jasných důvodů se kdesi uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, pakliže je vzduch dostatečně vlhký a dochází tak ke kondenzaci. Poté se tento vír může spustit až k povrchu země, čímž se vytvoří zmiňované tornádo.

Nejnásilnější tornáda pocházejí ze supercellů, neboli velkých bouřek. Supercely vznikají ve velmi horkých, tropických dnech uprostřed léta před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký oceánský vzduch. I když se tornáda mohou objevit kdykoli během dne nebo v noci, většinou se tvoří pozdě odpoledne. Právě v tuto dobu slunce dokáže zahřát zem a atmosféru natolik, aby vznikly ideální podmínky pro vznik bouřek.

Vznik tornáda v ČR

Tornáda – prudké ničivé bouře se vyskytují po celém světě, ale hlavním ohniskem je Severní Amerika, kde se každoročně objeví tisíce tornád. Výskyt supercel a tornád u nás v Česku, i díky zdejším klimatickým podmínkám, není moc pravděpodobný a častý. Přesto se u nás vyskytnou průměrně dvě až tři za rok.

Pro nás Čechy se jedná spíše o ojedinělý a neznámý klimatický jev. Mnoho obyvatel České republiky tak mylně zaměňuje tornádo za hurikán.

Co je tornádo?

Tornádo je prudce rotující sloupec vzduchu, který se z bouřky spouští k zemi. Jeho předzvěstí je často tmavá, nazelenalá obloha a kumulující se černé bouřkové mraky. Často mu předchází obří kroupy velikosti až 5 cm. Následně se náhle objeví trychtýř, který jako by se spouštěl z mraku. Trychtýř narazí na zem a vyrazí vpřed se zvukem připomínajícím blížící se nákladní vlak a roztrhá vše, co mu stojí v cestě. Jakmile tornádo dopadne na zem, může žít jen několik sekund nebo klidně až několik hodin.

Hurikán – tornádo rozdíly

Zatímco tornáda jsou tedy vertikální trychtýře rychle se točícího vzduchu se šířkou obvykle pod 100 m a délka trasy maximálně několik kilometrů, tak hurikán je rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem. Má rozsah od 100 do 2 000 km v průměru a vzniká v tropických oblastech. Jeho hybnou silou pak je moře prohřáté do určité hloubky a nad určitou teplotu. Proto také dostane-li se nad pevninu, výrazně oslabí nebo zcela zanikne.

Pro měření síly větru a hurikánu se používá Beaufortova stupnice síly větru. Pro klasifikaci síly tornád se pak používá Fujitova stupnice.

Beaufortova stupnice síly větru

Jedná se o 14bodovou stupnici pro odhad síly (rychlosti) větru bez užití přístrojů, tj. podle účinku větru na různé objekty. Udává se ve stupních Beauforta. Rychlosti větru se týkají standardní výšky 10 m nad zemí ve volném terénu.

Původní Beaufortovu stupnici „pro moře“ sestavil kontradmirál britského námořnictva sir Francis Beaufort v roce 1805. Původně nesloužila primárně k odhadu rychlosti větru, ale byla stupnicí udávající podmínky pro plavbu s určitým počtem plachet. 0 znamenala bezvětří a tedy nemožnost plavby a 14 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta.

Pro nenámořní použití byla upravena v roce 1850, kdy byla též přibližně definována rychlost větru různých Beaufortových stupňů pomocí anemometru.

Tabulka Beaufortovy stupnice:

Fujitova stupnice

Fujitova stupnice třídí tornáda podle intenzity. Sestavil ji Američan T. Theodore Fujita a klasifikuje tornáda nejen podle rychlosti větru, ale zejména dle rozsahu škod. Následně byla upravena tak, aby brala v úvahu i délku a šířku trasy tornáda.

Fujitova stupnice tornád má 5 kategorií:

Jak se chovat a co dělat při tornádu?

Padající a létající trosky jsou příčinou většiny úmrtí a zranění během tornáda. Přestože během tornáda neexistuje zcela bezpečné místo, některá místa jsou úkrytu přece jen vhodnější. Jděte do sklepa nebo do vnitřní místnosti bez oken v nejnižším patře (koupelna, komora, střední chodba). Pro větší ochranu se schovejte pod něco pevného (ideálně těžký stůl). Přikryjte své tělo dekou, spacím pytlem nebo matrací. Hlavu si chraňte čímkoli, co je k dispozici.

Pokud se nacházíte venku, najděte si blízkou budovu, nejlépe se sklepem. Pokud jste v autě, nesnažte se tornádu uniknout, ale najděte nejbližší stabilní místo. Budovu, tunel, most. Doporučujeme také nezapomenout na mobilní telefon, kterým lze následně přivolat pomoc.

Bohužel v České republice není všeobecné povědomí, jak se chovat v případě blížícího se tornáda. Četnost tornád v ČR nás nenutí mít připraveny přesný plán a nouzové postupy, jako tomu je například v USA. I přesto je dobré vědět, jak se v krizové situaci zachovat a zajistit bezpečnost svou i vaší rodiny. Úplným základem je znalost nejbližších míst pro úkryt uvnitř i venku a vždy si chránit hlavu.

Rychlý přesun do úkrytu je snazší, když všichni vědí, kam mají jít, ať už doma nebo venku. Dodržování těchto rad vám dá nejlepší šanci zůstat v případě tornáda v bezpečí.

Foto: ČTK/Peřina Luděk

Největší tornádo na světe

Pravděpodobně největším zaznamenaným tornádem na světě bylo „Tri-State Tornado“, které udeřilo 18. března 1925. Jak už napovídá jeho název, cestovalo celkem přes tři americké státy: Missouri, Illinois a Indianu. Bylo označeno stupněm F5, tedy nejvyšším hodnocením na Fujitově stupnici, a rychlost větru při něm dosahovala až 420 km/hod. Jednalo se také o nejdále putující tornádo, kdy větrný vír urazil celkově téměř 500 kilometrů. Toto tornádo si vyžádalo 695 obětí.

Jaké bylo největší tornádo v ČR?

Mezi největší tornádo v ČR se jednoznačně řadí tornádo na Jižní Moravě ze dne 24. června 2021. Dle Fujitovy stupnice šlo o tornádo kategorie F4 a rychlost větru uvnitř tornáda dosahovala až 400 kilometrů v hodině. Během svého pohybu toto tornádo urazilo trasu v délce 26 kilometrů a devastovalo území o šířce až 700 metrů. Jeho řádění meteorologové ohraničili časem 19:10 až 19:45.

24. června 2021 nešlo pouze o jediné velké tornádo, ale jednalo se pravděpodobně o několik nezávislých tornád, vzniklých na jedné bouři. Jednotlivá tornáda na Jižní Moravě způsobila značné škody a jako nejničivější se projevilo tornádo v Hodoníně. Velké škody pak napáchalo i souběžné Luhačovické tornádo a tornádo Louny. Na pomoc po tornádu začaly okamžitě vznikat finanční sbírky.

Tornáda mohou obecně různě zeslábnout a následně o kus dál opět sílit. Tornáda na Moravě byla právě takovým případem, kdy z jedné bouře, nebo blízkých bouří vzniklo několik tornád. Všechna se pak neblaze zapsala do historických českých meteorologických záznamů.

Vznik tornáda animace

Podmínky a situace vedoucí ke vzniku tornáda mohou být pro většinu populace těžko uchopitelné. Pro názornou představu tak poslouží některá z animací vzniku tornád, které lze nalézt na youtube.

Jedno takové video vám zde přinášíme i my:

Tornádo aktuálně – situace s tornády v ČR

Aktuální sledování tornád, či předpovídat jejich vznik je u nás v ČR téměř nemožné. V našich zeměpisných krajích se vyskytují pouze menší tornáda, která zaniknou během několika málo minut. Nelze je zachytit běžným radarem ani družicí. Současné numerické modely tak tornáda prostě nedokážou vyhodnotit. Nemají na to patřičné rozlišení a data.

Meteorologové dokážou poměrně přesně odhadnout, zda nastanou ideální podmínky na vývoj supercelárních bouří. Identifikuji oblast a čas, kde nastane ideální stav pro vznik tornáda. Případný vznik tornáda však nejsou schopni zachytit. Není proto možné mít fungující systém sledování aktuální situace a výskytu tornád, který by včas varoval obyvatele ohrožených oblastí a předcházel obětem na životech

Zajímavosti o tornádech

• Tornádo je velmi často spojováno nejen s typickým trychtýřovitým tvarem, ale také s nadnášením různých předmětů. To je způsobeno díky vztlaku. Ve středu víru bývají vzestupné proudy, které jsou tak silné, že nadnesou nejen volně položené předměty, ale například také vodu z rybníka. V určité výšce ale vztlak zeslábne a tornádo předměty zase vyskládá na zem. Dle síly tornáda se mohou věci vznést do výšky půl až jednoho kilometru a plocha, na které pak předměty odhodí má i několik kilometrů čtverečních.
• Historicky se o nejstarším tornádu dozvídáme z Kosmovy kroniky. Kronikář v ní zaznamenal událost z července roku 1119. Toto tornádo zničilo část knížecího paláce na hradě Vyšehrad v Praze a sám Kosmas jej popisuje jako "satana v podobě víru, který se snesl s nebes a rozvrátil do základů knížecí palác".
• Tornáda, na rozdíl od například hurikánů, nedokáží vědci ve světě přesně předpovídat. Tornádo navíc vzniká mezi bouřkovým mrakem a zemí a nezachytí ho ani družice.