KULTURA
Pašijový týden: zvyky a tradice
Je tu pašijový týden a s ním velká spousta starých lidových tradic. Pojďme si projít den po dni a osvěžit si, jaké jsou významy jednotlivých dní a jaké zvyklosti se k nim pojí.
Foto: Profimedia
Co je velikonoční pašije a pašijový týden?
Slovo pašije označuje vyprávění Ježíšově smrti a utrpení. Pochází z latinského passio, což znamená doslova utrpení. Jedná se o různé divadelní hry, liturgické písně nebo čtení. Pašijové příběhy podrobně popisují a zachycují osud Ježíše Krista před jeho vzkříšením a nanebevzetím. Ten sestává z několika částí. Jsou jimi Poslední večeře, Zatčení a soud, Cesta na Golgotu, Ukřižování a Sejmutí z kříže a uložení do hrobu.
Pašijový týden pak označuje týden předcházející Boží hod velikonoční, počítá se do něj i Květná neděle a Velikonoční pondělí. Jde o dny, které mají připomínat poslední dny Ježíše Krista mezi živými na pozemském světě, jeho ukřižování a následné zmrtvýchvstání.
V které dny je Pašijový týden v roce 2024?
- Modré pondělí: 25. března
- Šedivé úterý: 26. března
- Škaredá středa: 27. března
- Zelený čtvrtek: 28. března
- Velký pátek: 29. března
- Bílá sobota: 30. března
- Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle): 31. března
- Velikonoční pondělí: 1. dubna
Pašijový týden vychází v letošním roce na konec března a Velikonoční pondělí už zasahuje do dubna. Začíná Květnou nedělí, která připadá na 24. března. Přezdívá se jí též Pašijová neděle, protože zahajuje Pašijový týden. Věřící si o ní připomínají Ježíšův příjezd do Jeruzaléma.
Po ní přichází Modré pondělí, přezdívané také Velké pondělí. Oslavuje se o něm naplněné proroctví Zachariášovo o Ježíšově příjezdu. V kostelích se rozvěšují látky modré a fialové barvy.
Šedivé úterý je dnem velkého úklidu a příprav na nadcházející významné dny. Barva s ním spojená odvisí od prachu, který se vymetá z domu.
Škaredá středa se nese ve jménu zrady. Odkazuje totiž na Jidáše Iškariotského. Ten prozradil úřadům, kde se nachází Ježíš, takže zapříčinil jeho zatčení a následné ukřižování.
Zelený čtvrtek původně neměl nic do činění se zelenou barvou. Jde o zkomoleninu z německého Greindonnerstag, což znamená plačtivý čtvrtek. Připomíná Ježíšovo utrpení a zahajuje čas truchlení pro jeho nadcházející smrt.
Velký pátek je pak dnem největšího smutku. Spojuje se s ukřižováním a smrtí Ježíše Krista. Jeho oběť za spásu lidstva je pak zároveň důvodem k radosti.
Bílá sobota nese význam uložení Ježíše do hrobu a rozjímání nad jeho smrtí. Trvá čas smutku, ale zároveň probíhají přípravy na vyvrcholení velikonočního času.
Boží hod velikonoční aneb Velikonoční neděle znamená oslavy Ježíšova zmrtvýchvstání, ale také spoustu tradičního jídla.
Velikonoční pondělí je posledním dnem Pašijového týdne. Letos vychází na 1. dubna a pojí se k němu převážně lidové zvyklosti, jako je šlehání pomlázkou, obdarovávání vajíčky nebo polévání vodou.
Pašijový týden: zvyky a tradice
- Květná neděle 24. března
O Květné neděli by se nemělo nic péct. Podle staré tradice se domy vymetají rozpučelými větvičkami od neřesti a hříchu. Také bychom se měli oblékat do nového oblečení, abychom v novém roce "kvetli".
- Modré pondělí 25. března
O Modrém pondělí by se nemělo pracovat. Tento den by měl být zasvěcen poklidnému rozjímání a duchovnímu usebrání.
- Šedivé úterý 26. března
Šedivé úterý se nese v duchu úklidu domácnosti. Smýčí se od prachu, popela a pavučin, odtud plyne i přízvisko tohoto dne. Vymetá se šeď a minulost, bílí se zdi a přijímá vše čisté a nové.
- Škaredá středa 27. března
Škaredá středa upomíná Jidáše Iškariotského a jeho zradu. Pečou se jidášky, pečivo z kynutého těsta připomínající provaz, na němž se Jidáš oběsil. V tento den se připravují škaredé pokrmy, různé ošklivě vyhlížející placky a trhance. Vymetají se saze z komína. Také by se lidé neměli mračit, aby jim to nezůstalo.
- Zelený čtvrtek 28. března
Na Zelený čtvrtek by se mělo jíst hodně zeleniny. Na talíři by neměly chybět zelené suroviny. Zkuste recept ze špenátu, hrášku, fazolek, cukety nebo třeba medvědího česneku. Anebo o něco exotičtější pak choi?
Lidé se omývali v ranní rose po vzoru Ježíše, který omýval nohy mučedníkům, a věřili, že jim to upevní zdraví. Práce se zemí se doporučuje. Co se prý zasadí v tento den, rychle se zazelená a dobře poroste.
- Velký pátek 29. března
O Velkém pátku se neslouží mše a nezvoní zvony. Říká se, že zvony po čtvrtečním poledni odlétají do Říma a vrací se v sobotu. V lidové tradici nad tímto dnem vládnou magické síly. Otevírají se skály, které vydávají poklady. Koupání ve vodě omlazuje. Nemělo by se hýbat se zemí, ani prát prádlo, protože by se tím znesvětila voda, která v tento den symbolizuje Ježíšovu krev.
- Bílá sobota 30. března
Bílá sobota je především dnem velkých příprav na neděli. Pečou se mazance a velikonoční beránky. Pletou se pomlázky z proutků a malují vajíčka. Večer se v kostelích znovu rozezní zvony. V noci ze soboty na neděli se koná velikonoční vigilie, která je oslavou Ježíšova zmrtvýchvstání.
- Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) 31. března
Velikonoční neděle je dnem vyvrcholení velikonočních svátků. Nese totiž význam Ježíšova zmrtvýchvstání a pro všechny křesťany znamená velké oslavy. Radost, naději, vítězství života nad smrtí a duchovní obrodu. Pořádají se různé hostiny a tancovačky.
Prý by se nemělo uklízet ani jinak pracovat po domě. Důležitým symbolem Krista jsou mazance, které se lámou na kusy a připomínají tak lámání chleba, Božího těla.
- Velikonoční pondělí 1. dubna
O Velikonočním pondělí se provozují různé lidové tradice. Chlapci šlehají dívky pomlázkou, ty je za to odměňují malovanými vajíčky a v odpoledních hodinách je za dopolední výprask polévají vědrem studené vody. I s tímto dnem jsou spojené tradiční velikonoční pokrmy, zejména pak vajíčkové pomazánky z vykoledovaných vajíček.
Komentáře
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Velký pátek: velikonoční tradice, zvyky a pověry
O Velkém pátku si připomínáme Kristovo ukřižování, drží se půst i velký smutek. Pojí se k němu specifické zvyklosti, bohoslužby a modlitby....
Velikonoční tradice: Co je paškál, vigilie, mrskút a šmerkust?
S tradičními oslavami Velikonoc souvisí různé křesťanské a pohanské tradice s neobvyklými názvy. Co znamená paškál, mrskut, vigilie nebo...
Jak se slaví Velikonoce ve světě?
Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem s kořeny v pohanských oslavách jara, který se rozhodně neslaví jen u nás. Pojďme se proletět kolem...