KULTURA
Velký pátek: velikonoční tradice, zvyky a pověry
Velký pátek je jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků vůbec. Připomínáme si při něm Kristovo ukřižování, drží se půst i velký smutek. Pojí se k němu zvláštní modlitby, bohoslužby a zvyklosti. Co všechno tradice Velkého pátku obnáší?
Foto: Profimedia
Kdy je Velký pátek v roce 2024?
V letošním roce vychází Velký pátek na 29. března 2024. Jeho datum je proměnlivé, záleží vždy na výpočtu Velikonoc v konkrétním právě probíhajícím roce. To záleží na tom, na kdy připadne první jarní úplněk. O následující neděli se pak slaví Boží hod velikonoční.
Rok 2024 má první jarní úplněk v pondělí 25. března, a tak Velikonoční neděle vychází na konec stejného týdne, tedy na datum 31. března.
Velký pátek: Velikonoční zvyky a tradice
Velký pátek je jedním ze dvou nejdůležitějších křesťanských svátků a dá se říci, že i vrcholem takzvaného Svatého týdne. Jedná se o den, kdy si připomínáme ukřižování Ježíše Krista. Jde tedy o den, jehož hlavní význam je smrt a velký zármutek.
Je součástí velikonočního tridua, tedy tří dnů, které znamenají vyvrcholení liturgického roku. Prvním z nich je Velký pátek, kdy Ježíš umírá na kříži, po něm následuje Bílá sobota, kdy leží v hrobě, a trojici završuje Velikonoční neděle, kdy vstane z mrtvých.
Co se jí, co se vaří a co se nesmí na Velký pátek?
Velký pátek je dnem přísného půstu. Neznamená to sice, že by se nemělo jíst vůbec, ale dodržují se obecně platná pravidla velikonočního půstu. Pokrmy by měly být lehké, bezmasé a ideálně i bez potravin živočišného původu, jakými jsou mléčné produkty a vajíčka.
Podle starých lidových zvyklostí by se nemělo pracovat na poli, respektive jakkoli operovat s hlínou – orat, rýt, sázet... I v domácnosti by měl platit den klidu. Nemělo by se uklízet, ani péct. Veškeré pečení a další přípravy na Boží hod velikonoční by měly probíhat až o Bílé sobotě.
Domácí prací, které je podle tradice zcela zakázána, je praní. Voda je v tento den spojována s krví, kterou Ježíš prolil na kříži, a tak by se neměla zneuctít světskými pracemi.
Velký pátek: pověry a pranostiky
Velký pátek se v lidové tradici propojuje také s různými pohanskými praktikami a pověrami. V nich býval spojován s nadpozemskými silami a magií. Měly se prý po dobu jednoho dne v roce otevírat skály a vydávat v sobě skryté poklady. Takový příběh vypráví také balada Poklad z Kytice od Karla Jaromíra Erbena.
Také se věřilo, že v tento den mají zázračnou moc tekoucí vody. Ranní koupel v potoce měla zajistit zdraví v následujícím roce. Zároveň se ale voda spojovala s Kristovou prolitou krví, a tak se v ní nesmělo prát prádlo. Voda měla zvláštní význam a nemělo dojít k jejímu zneuctění.
Pranostiky
- Velký pátek vláha – úroda zmáhá.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.
- Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.
- Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.
- Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
- Velký pátek deštivý dělá rok příznivý.
Komentáře
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Velikonoční tradice: Co je paškál, vigilie, mrskút a šmerkust?
S tradičními oslavami Velikonoc souvisí různé křesťanské a pohanské tradice s neobvyklými názvy. Co znamená paškál, mrskut, vigilie nebo...
Velikonoční prázdniny: Datum, svátky, zvyky a tradice (2024)
Podívejte se, kdy si velikonoční prázdniny užijete letos, k čemu se svátky vlastně vztahují a jaké jsou nejčastější lidové zvyky a tradice ✔️
Jak se slaví Velikonoce ve světě?
Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem s kořeny v pohanských oslavách jara, který se rozhodně neslaví jen u nás. Pojďme se proletět kolem...